Recenze Samsung Galaxy A34: Lepší než si myslíte

Kvalita zpracování a odolnost

Záda prémiových modelů sice vypadají stejně, ale jsou z kvalitnějších materiálů – zpravidla z odolného skla Gorilla Glass. Oproti tomu záda Galaxy A34 jsou „jen“ z tvrdého matného plastu. Materiály byste mezi sebou ale pravděpodobně rozeznali až po delší době používání (respektive po prvním setkání telefonu s klíči a s mincemi v kapse u kalhot). Přítomný plast totiž přesvědčivě imituje sklo, a to i na dotek. To stejné platí i o hranách telefonu. Dražší modely sází většinou na hliník, zatímco Galaxy A34 se zas a znovu pyšní „jenom“ obyčejným (ale na dotek příjemným) matným plastem. 

Rozhodně bych ale neřekl, že telefon působí kvůli převažující přítomnosti plastů jakkoliv levně. Naopak – tolerance jsou minimální a konstrukce zařízení je více než solidní. Žádná část telefonu se neprohýbá, a to ani pod větším náporem, a například tlačítka jsou přívětivě klikatelná. Samsung dokonce nepřehlédl ani takovou drobnost, jako je barva lesklých prstenců kolem objektivů – i ta totiž ladí s odstínem celého telefonu.

Estetika a zpracování mobilu jsou důležité, o tom není pochyb. Já ale ve svém žebříčku priorit řadím na srovnatelnou pozici také odolnost telefonu. Naštěstí i tu má Galaxy A34 pod palcem. S voděodolností a prachuvzdorností standardu IP67 přežije ponoření až do hloubky jednoho metru na celých 30 minut!

Nedostatky

Pokud bych měl designu něco vyčíst, byla by to tloušťka těla telefonu a širší černé okraje kolem displeje (o tom ale až níže). A ještě bych se na závěr vrátil také k vystouplým objektivům – položíte-li totiž telefon na stůl a začnete na něm takto psát, bude se nevyhnutelně převážet ze strany na stranu. Naštěstí to není ani z půlky tak otravné jako u Galaxy A54 – tam bych si to bez pouzdra nedokázal představit. Tady asi ještě ano.

Barvy

Galaxy A34 je v obchodech dostupný ve čtyřech barevných variantách:

• v seriózní černé, respektive grafitové, 
• v hravě limetkové, 
• ve fialové, 
• a nakonec v barvě stříbrné (ta má ale blíže k duhové, chytá totiž mraky dalších barev).

Voděodolnost a stupně krytí IP   Jak vyčistit mobilní telefon?

Displej v akci

Displej Galaxy A34 je ostrý, vysoce kontrastní a přirozeně barevný. Ve střední třídě patří mezi to nejlepší, co je aktuálně k dispozici.

V nastavení narazíte hned na dva barevné režimy, a to na režim „Přirozený“ a na režim „Živý“. Cílem toho prvního je co nejpřesnější podání barev a cílem toho druhého je, aby vše vypadalo pokud možno nejlépe. Ať už vám vyhovuje kterákoliv z těchto variant, s displejem budete beze všeho spokojení. Veškerý vizuální obsah na něm doslova září, a to kromě již zmíněných vlastností i díky vysokému maximálnímu jasu pohybujícímu se kolem 1 000 nitů (v automatickém režimu, v tom manuálním je hodnota přibližně poloviční). Ani na přímém sluníčku tak nebudete mít problém s čitelností.

Výtku mám k širokým černým okrajům kolem displeje. Jsou sice užší než u Galaxy A33 a poměr velikosti obrazovky k tělu telefonu je dokonce vyšší než u dražšího Galaxy A54, ale myslím si, že bez té mohutné černé „brady“ by celý telefon vypadal výrazně lépe. Vsadím se, že spoustě z vás bude vadit také výřez pro selfie kameru ve tvaru slzy. Já jsem si na něj ale zvykl víceméně okamžitě a reálně mě rozptyloval mnohem méně než například kulatý výřez v displeji Galaxy A54 – ten kolem sebe totiž má navíc iritující lesklý prstenec.

Dalším nedostatkem přítomného panelu je chybějící podpora HDR (v tomto ohledu má Galaxy A54 navrch – podporuje HDR10+). Zpočátku by se vám také mohlo zdát, že jsou vibrace a zpětná vazba tohoto displeje nezvykle slabé, ale v nastavení lze tuto mezeru snadno napravit.

Namísto „in-house“ Exynosu z továren Samsungu pohání Galaxy A34 osmijádrový MediaTek Dimensity 1080. To je docela nečekané. Galaxy A33 se totiž opíral o Exynos 1280 (stejně jako například Galaxy A53) a stejně tak i nový Galaxy A54 sází zase na Exynos, konkrétně na jeho novější verzi 1380. Jsou mezi nimi v praxi nějaké rozdíly?

Výkon v praxi

Telefon je při běžném používání rychlý a naprosto plynulý (čemuž napomáhá i zmíněný 120Hz panel) a vyhýbají se mu jakékoliv větší záseky, a to bez ohledu na to, jestli jen procházíte prostředím Androidu, nebo jestli máte současně pozapínanou desítku aplikací a volně mezi nimi přepínáte. 

Při testování jsem dokonce přišel na to, že při takovémto běžném denním používání je Galaxy A34 o něco hbitější než dražší Galaxy A54. Není to nijak výrazné, ale například aplikace se zapínají o chlup rychleji. Přítomný MediaTek má také pozitivní vliv na výdrž baterie.

Aplikace pro focení

Aplikace „Fotoaparát“ od Samsungu je přehledná a intuitivní. Tažením doleva a doprava se v aplikaci přesouváte mezi režimy (s tím že ty méně používané, například „Makro“ a „Pro“, jsou v záložce „Další“) a tažením nahoru a dolů zase přepínáte mezi zadní kamerou a přední kamerou. 

Předtím, než se pustíte do focení, bych vás ale upozornil na pár věcí. Hlavní senzor sice disponuje až 48 megapixely, ale ve výchozím stavu mají jeho snímky „jen“ 12 megapixelů. Chcete-li více, musíte si tuto možnost manuálně navolit v nastavení. A ve výchozím stavu pak aplikace používá inteligentní funkce jako je například „Optimalizátor scény“ a „Auto HDR“. Ty mají většinou na vyfocené snímky pozitivní vliv, ale v určitých případech mohou vést k barevnému přesycení scény. Je proto dobré vědět, že tam tato možnost je a že ji lze snadno vypnout.

Kvalita fotek z hlavního senzoru je na první pohled vynikající. Při bližším zkoumání na velkém monitoru se však pomalu začíná hroutit, zvlášť při srovnání se stejnými snímky z Galaxy A54. Na střední třídu jde však stále o nadprůměr. A pokud je pro vás množství detailů důležité (například kvůli následnému ořezu fotek v postprodukci), vždycky máte k dispozici focení v plném rozlišení. Telefon je v takovém případě sice pomalejší a soubory jsou výrazně větší, ale fotky jsou pak opravdu viditelně detailnější.

Ultraširokoúhlý senzor postrádá automatické ostření a kvalita jeho snímků je pro mě spíše zklamáním, a to i při práci s dostatkem světla. Snímky jsou měkké a i na malé mobilní obrazovce je vidět, že si nezachovávají velké množství detailů. Barvy jsou ale syté a dynamický rozsah dostačující. 

V aplikaci pro focení nechybí režim „Portrét“. I ten využívá služeb hlavního senzoru a kvalita fotek je tak výborná. Detekce okrajů kolem foceného subjektu je také solidní. Algoritmus si sice občas neví rady s rukama v nezvyklých pozicích, ale například obličej je vždy oříznutý perfektně. Intenzitu bokeh (efektu rozmazání) si můžete nastavit sami, a to i u již vyfocených snímků.

Focení za horších světelných podmínek

Za slabšího světla – večer a v noci, se bohužel všechny fotoaparáty Galaxy A54 chovají přesně tak, jak by se od telefonu střední třídy dalo čekat. Nepodávají tedy zrovna bravurní výsledky. A to i navzdory přítomnosti nočního režimu a optické stabilizace obrazu. Noční režim se zapíná sám od sebe podle situace a nelze jej zapnout manuálně. To mi nepřijde jako zrovna nejšťastnější řešení. Vypnout jej ale naštěstí lze.

Ultraširokoúhlý objektiv nepodával zázračné výsledky ani za dobré světla a tak vás asi nepřekvapí, že bez světla to bude jenom horší. Fotky jsou v tomto případě měkké, zobrazované prvky volně splývají do sebe (stačí se podívat třeba na vyfocenou trávu), barvy jsou silně vybledlé a ani noční režim ničemu z toho nepomáhá. Abyste si ale zase udělali představu o schopnostech „ultraširokáčů“ v jiných telefonech střední třídy, mohu vám říct, že například mnou nedávno testovaný Honor Magic5 Lite podával ve srovnatelných podmínkách ještě mnohem mizernější výkony.

Android 13 & One UI 5.1

Galaxy A34 se opírá o stejný operační systém se stejnou nadstavbou jako současné modely prémiové řady Galaxy S – o Android 13 v kombinaci s One UI 5.1. Prostředí systému je plynulé, přehledné, intuitivní a – alespoň podle mého názoru – i pěkně vypadající. Navíc si cením toho, jak snadno (a přitom do hloubky) jej lze přizpůsobit uživatelovým preferencím. Já jsem si tak okamžitě ozdobil plochu barevně sladěnými ikonkami mnou nejpoužívanějších aplikací a okny užitečných widgetů (které mimochodem nyní můžete stavět i na sebe a volně mezi nimi přepínat).

Poslední verze One UI se může dále pochlubit také užitečnými „Režimy“ a „Rutinami“ a například i otevíráním aplikací ve split screenu. One UI je jednoduše nekončící studnicí užitečných pomůcek.

A Samsung navíc u tohoto telefonu garantuje až čtyři budoucí updaty Androidu a až pět let bezpečnostních aktualizací.

Nejlepší užitečné aplikace pro Android

Samsung Galaxy A34 má vše pro to, aby si ve střední třídě vydobyl velice pěknou a stabilní pozici. Ohání se šarmantním a odolným designem vypůjčeným z dražších telefonů řady Galaxy S, má výborný displej, dostatek výkonu, solidní výdrž a fotoaparáty, které se v této cenové kategorii nemají vůbec za co stydět.

Našlo by se něco, co mě na tomto telefonu vyloženě štvalo? „Štvalo“ je asi trochu silný výraz, ale ani tento Samsung mě moc neoslnil svým pomalým a nespolehlivým senzorem otisků prstů. A přiznám se, že bych ocenil také svižnější „rychlé“ nabíjení (nebo alespoň ten 25W adaptér v balení, když už nic jiného).

Klady a zápory

+ Velký a jasný displej
+ Voděodolnost a prachuvzdornost IP67
+ Dlouhá výdrž baterie
+ Podpora microSD karet
+ Garantované aktualizace OS

- Pomalé „rychlé“ nabíjení
- Pomalý senzor otisků prstů