Stray (Recenze)

Hra je dostupná pro: PC, Playstation 5, Playstation 4
Datum vydání: 19. července 2022
Vývojář: BlueTwelve Studio
Testováno na: PC

Nejočekávanější hry roku 2022

Stray je akční adventura, která vám dovolí hrát za kočku. Za naprosto obyčejnou kočku domácí. Kočku, která mňouká, hraje si s ostatními kočkami ve své rodince a skáče, kam nemá. Ano, tato kočka je asi o něco chytřejší než ostatní, ale upřímně - u koček člověk nikdy neví a není radno je podceňovat. Vždycky se tváří, jako kdyby něco skrývaly, jako kdyby znaly každé tajemství vesmíru. Držme se tedy toho, že tato kočka v hlavní roli je opravdu zcela obyčejná a průměrná.

Na začátku hry se se svou rozkošnou malou šelmou seznámíte a naučíte se ji ovládat. A to v bezpečném prostředí svého rozlehlého kočičího kutlochu se svou malou kočičí skupinkou. Jak je každému známo - kočky jsou neuvěřitelně agilní stvoření a tak vás jistě nepřekvapí, že velká část hry bude spočívat ve skákání a lezení po těžko dostupných místech.

Ovládání hry je naštěstí velice přímočaré až primitivní, což činí hru hratelnou pro opravdu kohokoliv, včetně vašich prarodičů. Nemusíte se bát špatně načasovaných skoků a nepozornosti při šplhání po úzkých trubkách. Hra vám dovolí skákat jenom na předem určená místa a nenechá vás nikam sletět. Myslím, že toto je pro tento typ hry jediná logická volba, protože jinak by Stray byl hodně odlišný (a tím pádem dost frustrující) zážitek.

Hra vás nechá spadnout jen jednou jedinkrát. Hned ze začátku se totiž vašemu novému kočičímu miláčkovi vymstí skok na chatrnou trubku a on se zřítí do hlubin temnoty. Sám a bez své smečky, které nezbude nic jiného, než této tragédii přihlížet. A tímto hra teprve opravdu začíná. Jste sami, zranění a v odporném temném kanále, z kterého se musíte nějak dostat.

Před nechtěným pádem se můžete jen dohadovat, kde se vlastně nacházíte a jaký je přibližně rok. Kolem sebe vidíte pouze neurčité bílé zdi obrostlé mohutnou zelenou vegetací a prošpikované zrezlými trubkami a kanály.

Jakmile ale sletíte dolů, začnete na své pouti krok po kroku odkrývat příběhové pozadí celé této krajiny. Je zřejmé, že hra se odehrává v budoucnosti a že s naší lidskou civilizací to nedopadlo zrovna nejlépe. Lidé tu totiž již žádní nežijí.

Tvůrci hry si dali při modelování prostředí maximálně záležet a každý nový kousek světa, který objevíte, vás ohromí svou detailností a bravurní hrou (hlavně neonových) světel a stínů ukrytých v tajuplné mlze. Postupně se z odporných kanálů přesunete do o něco méně odporných zaprášených slumů a nakonec navštívíte i nádherné cyberpunkové městečko plné robotů.

Herní svět Stray nejen skvěle vypadá, ale je také relativně snadné se v něm orientovat, a to i přesto, že na něj nebudete nahlížet pouze zezdola, ale prolezete si ho celý také vertikálně. Jste přece kočka. Budete skákat přes střechy a balkony a využívat kouzelných malých kbelíkových lanovek.

Designéři hry očividně vědí, co dělají, a umně využívají kontrastu barev a světel a kompozice jednotlivých prvků k tomu, aby vás vedli tam, kam chtějí. Nic z toho nepůsobí jako pěst na oko a naopak to dobře zapadá do zbytku prostředí. Mnohá velká herní studia se mají od tvůrců Stray co učit.

Celý tento vizuální atmosférický balíček pak uzavírá tematicky excelentní futuristická elektronická hudba a autentické zvuky. Zde opravdu není co vyčíst.

Jak budete v tomto úchvatném světě trávit svůj kočičí čas? Vaším hlavním úkolem je dostat se zpátky nahoru za svou smečkou, ale cesta to bude strastiplná a rozhodně ne přímočará.

Zavaří se vám ze Stray mozek?

Kromě skákání budete asi vůbec největší část svého herního času trávit řešením relativně jednoduchých hádanek. Jednou budete muset přijít na to, jak se dostat k někomu do bytu. Pak zase budete muset schrastit deku pro roztřeseného hypochondrického robota. A nakonec budete muset něco rozpárat svými naostřenými drápky.

Stray je docela krátká hra a rozhodně jsem tak neměl pocit, že by se úkoly opakovaly nebo mě nějak nedejbože nudily. Jejich obtížnost je nastavená tak akorát, aby vám lehce rozproudila mozkové buňky, ale ne na zbytečně dlouhou dobu. Frustrace opravdu nehrozí.

Akce nesmí chybět

Vedle těchto „klidných“ hádanek skrývá hra ale také pár akčnějších momentů, skoro by se dalo říct i „soubojů“. Kromě robotů totiž herní svět okupují (doslova) také taková velká ohavná klíšťata a není jich málo. A tato klíšťata si s radostí pošmakují na čemkoliv, co se před nimi objeví. Na odpadcích, na vaší kočce, na robotech, prostě na čemkoliv.

Zpočátku se jim budete muset vyhýbat a utíkat, co vám tlapky stačí, ale později se je s pomocí nově nalezeného technického udělátka naučíte také eliminovat. Tyto akční útěkové sekvence jsou možná tou vůbec nejslabší stránkou celé hry, protože vám umožňují uniknout pouze jednou jedinou správnou cestou a jsou tak extrémně lineární. Naštěstí jsou však krátké a svůj účel vlastně splňují - lehce vám zvednou srdeční tep a promíchají tempo hry. Souboje s výše zmíněnou zbraní na tom nejsou o moc lépe a spočívají vlastně jen v opakujícím se cyklu střílení a běhání dokola, zatímco se zbraň nabíjí. Také jich ale je jen minimum.

Plížení

Akční mohou být také sekce plížení, ve kterých se snažíte proklouznout kolem slídivých létajících sentinelů. Akční budou tedy ty nepovedené. Jakmile vás zachytí jejich senzory, máte jen pár sekund na to utéct, nebo se schovat, jinak s vámi bude šmytec. Hra se vám ale ani v této části nesnaží výrazněji házet klacky pod tlapky a na mnoha místech narazíte na příhodně umístěné krabice, do kterých stačí hupnout a chvíli nevylézat. Sentinely vás pak nechají být a vrátí se na svou původní pozici.

A i kdybyste to náhodou nestihli, tak má hra rozumně rozestavěné checkpointy, takže o svůj postup nepřijdete ani tak.

Byty a domy, ve kterých v dávných dobách bydleli lidé, následně obsadili roboti a plynule tak navázali na své předchůdce, které trefně označují jako ty „měkké“. První robot, se kterým se ve hře setkáte je malý dron, kterého musíte nejdříve opravit.

Droní parťák

Poté, co mu takto pomůžete vstát z mrtvých (rozbitých?), se vám odmění tím, že vás bude doprovázet a pomáhat dostat se nahoru. Má však problém s pamětí. Postupně si, vlivem artefaktů rozesetých v herním světě, bude vzpomínat na minulost nejen svou, ale hlavně na minulost celého tohoto světa. Osvětlí vám, odkud se vzala ta otravná klíšťata, co se stalo se všemi lidmi a kde se to vůbec vlastně nacházíte.

Robot nalevo, robot napravo

A váš nový kovový kamarád vám bude také překládat všudypřítomnou robotickou hatmatilku, díky čemuž si budete moct pokecat s kýmkoliv, koho potkáte. Robotům očividně nepřijde nijak zvláštní bavit se s kočkou, tak proč toho nevyužít.

Herní svět Stray opravdu žije (přeneseně) a na každém rohu potkáte někoho nového. Vždy mě zahřálo na duši, když jsem se se svým kočičákem přátelsky otřel nějakému robotovi o nohy a jemu se na obličeji, respektive na displeji, objevilo velké rudé srdíčko lásky. Roboti ve Stray jsou plní emocí a v mnoha ohledech připomínají své lidské předchůdce. Dokonce navštěvují i bary a restaurace a socializují se! Líbil-li se vám Pixarský WALL-E, pak si Stray jistě zamilujete. Vliv tohoto animovaného snímku je tu totiž znát hned na několika místech.

To nejlepší z celé hry jsem si ale nechal na konec, a to kočičárny! Že takové slovo neexistuje a ve Slovníku spisovné češtiny o něm není ani zmínka? To je dost dobře možné. Možná jsem si ho vymyslel, možná ne. Na tom nezáleží. Hned vám totiž osvětlím, o co jde.

Kočičárny jsou všechny ty zvláštní činnosti, které kočky z nějakého důvodu dělají, ať už se nám to líbí, nebo ne. Je to to jejich mňoukání do prázdna, tlapkání po klávesnicích v ten nejméně vhodný okamžik, lezení na nedostupná místa, strkání hlav do pytlíků, ze kterých se neumějí dostat, shazování všech předmětů, které se shodit dají, a drápání jako o život.

Všechny tyto aktivity (a kopec dalších) totiž ve Stray jsou a můžete se do nich pustit naplno. Já jsem například promňoukal pomalu celou hru, protože proč by taky ne? A těch květináčů a hrnečků a kdo ví čeho dalšího jsem asi taky pár roztřískal. Protože když už mám šanci stát se kočkou, tak toho využiju se vším všudy!

Já jsem si svých 5 hodin se Stray maximálně užil a dost možná si hrou brzo projdu zas. Nerad bych se totiž o cokoliv z takto propracovaného světa připravil.

Tvůrci hry si pro hráče připravili jednoduchý ale uspokojující příběh zasazený do důmyslně poskládaného sci-fi prostředí, který má překvapivě i pár dojemných momentek a který rozhodně nikoho neurazí.

Co se hratelnosti týče, hra je dostatečně rozmanitá a má dobře nastavené tempo expertně kombinující objevování světa a řešení hádanek s akčními pasážemi. Její nejsilnější stránkou je ale silná atmosféra a nádherné audiovizuální zpracování. Z technické stránky jsem na žádné problémy kromě občasných nepatrných pádů FPS nenarazil a dokonce se mi zcela vyhnuly i jakékoliv bugy, což je v dnešní době zázrak hodný několikaminutového mňoukání.

Souboje a akční scény mohly být zpracovány lépe, ale že by mi vyloženě zážitek z hraní zkazily, to se říct nedá. Je to jen takový malý černý puntík na jinak excelentní hře.

Doporučuje deset milovníků koček z deseti. A na své si přijdou i ti, co kočky zas až tolik nemusí.

Co se mi na hře líbilo

+ Kočičárny
+ Audiovizuální stránka hry
+ Detailní svět překypující atmosférou
+ Uspokojující příběh a propracovaná historie herního světa

Na čem by ještě tvůrci mohli zapracovat

- Přespříliš lineární akční pasáže
- Relativně krátká délka hry