Elden Ring (Recenze)

FromSoftware jsou tvůrci akční RPG série Dark Souls a her Demon’s Souls, Bloodborne a Sekiro. Jestliže vám ani jeden ze zmíněných titulů nic neříká, pak vězte, že jde o jedny z nejlépe hodnocených videoher vůbec, a to právem. A všechny je pojí nejen jméno jejich hlavního designera, Hidetaka Mijazakiho, ale hlavně fakt, že vás při hraní nedrží za ručičku, ani zdaleka. Jsou obtížné. Náročné. Až namáhavé. Ale zároveň i naplňující. A na těchto základech staví také Elden Ring. Nesnaží se být průkopníkem. Je pouhou evolucí a zdokonalením všeho, co přišlo před ním.

Čímž se dostáváme k faktu, že ačkoliv se to nezdá, Elden Ring je komunitní zážitek. Sami nebudete nikdy schopni prozkoumat každý roh masivního otevřeného světa se všemi jeho zákoutími. Minete spoustu zajímavých postav a zbraní a udělátek. Tomu se nevyhnete. S tím FromSoftware ale moc dobře počítají a dovolují hráčům mezi sebou komunikovat a pomáhat si. Nesetkáte se ale s tradičními chaty nebo s hlasovými zprávami. Komunikace mezi hráči probíhá pomocí jednoduchých vzkazů posetých po celém herním světě.

Vzkazy jsou to až primitivní. Můžete do nich vkládat pouze předpřipravená slovní spojení. Působí proto stejně nejednoznačně jako celý zbytek hry. A nemůžete jim samozřejmě vždycky věřit. Hráči si ze sebe často dělají srandu a pokud narazíte na vzkaz typu „Zkus skočit“, nemůžete mu slepě věřit. I když, co když tam dole opravdu něco je? Kdo ví. Na každý lživý a trapný vzkaz je ve hře alespoň jeden vzkaz užitečný, a ten vás může například upozornit na blížící se léčku.

Pokud pomoc nepotřebujete, nebo vás už opakující se odkazy na populární Fornite („fort night“) řádně štvou, vzkazy si můžete v menu vypnout, ale my bychom to nedělali. 

Dalším způsobem „komunikace“ mezi hráči jsou hráčská setkání a ta mají dvě podoby. Jednu přátelskou - když si přivoláte jiného hráče, aby vám pomohl s neporazitelným bossem. A druhou méně přátelskou - když vás jiný hráč nečekaně přepadne ve vašem vlastním světě a zabije vás v ten nejméně vhodný okamžik. 

Na papíře zní tyto mechaniky skvěle, hlavně ta první. Ale pravda je, jak už to tak bývá, o něco méně pozitivní. Připojení mezi hráči totiž není nejplynulejší a lagy jsou tu na denním pořádku. Ale to jen v případě, že se vám vůbec podaří k někomu připojit. Nechceme vůbec myslet na to, kolik času jsme promrhali čekáním na připojení pomocníka, který se nakonec nikdy neukázal. Nebo kolikrát se nám přerušilo spojení uprostřed intenzivní bitvy.

Nevyhnete se ani tomu, že vámi vysněný zachránce bude dost možná mnohem horší než jste čekali a během několika málo sekund padne (nebo se odpojí) a nechá vás v té šlamastyce samotné. 

Elden Ring je první hrou studia FromSoftware s opravdu otevřeným světem bez hranic. Jejich předcházející tituly byly složené z několika ohromných geniálně se klikatících levelů. Elden Ring je jeden masivní rozmanitý kontinent, který objevujete vlastním tempem.

Po procházce úvodní jeskyní se vyloupnete u klidně vypadající travnaté louky a už zde budete ohromeni výhledem a nebudete vědět, kam se vrhnout dřív. „Mám vylézt na támhletu věž? A jak se dostanu na ten hrad? Kam vede ten rozpadající se most?“ Nikdo vás nezahlcuje monotónními questy. Je to jen a jen na vás.

Nemáte mapu - její části jsou rozházené po krajích a vy je musíte nejdříve posbírat, abyste se mohli začít alespoň trošičku orientovat. I poté, co pár částí sesbíráte, ale nečekejte značky s cíli a úkoly. Ledaže si je tam umístíte vy sami. Což často vede k tomu, že zapomenete, jaký úkol jste to vůbec plnili a kde pobývá NPC, které vám jej zadalo. Hrát s notýskem po ruce není žádná ostuda a my vám to můžeme jedině doporučit.

Pro někoho to může znít jako námaha, čmárat si něco do notýsku, ale k zážitku z Elden Ring to tak nějak patří.

Jak velký je svět Lands Between? S každým nalezeným kouskem mapy vám spadne čelist o něco níž. Nebudete věřit, že je Elden Ring až tak ohromná hra. Ale je. Je mnohem větší, než si dokážete představit. A každý kousek herního světa je propracovaný do nejmenších detailů s jedinečným vizuálním stylem. Každá jeho část má svá tajemství, dungeony, vesničky, hrady, lesy, postavy a unikátní nepřátele. Těžko uvěřit, že jsou všechna tato místa v jedné a té samé hře. A ačkoliv k dokončení hry nemusíte vůbec prozkoumat vše, tak byste měli. Stojí to za to. I vedlejší NPC mají své bizarní příběhy a na konci každého úkolu vás čekají odměny. Některé postavy si oblíbíte, jiné se vám budou hnusit. Ale každá z nich má co říct. Jen je škoda, že pokud už za sebou máte například Dark Souls 3, tak vám mnoho z nich bude připadat povědomých. Ne jako přes kopírku, ale inspirace je zřejmá.

Cestovat světem nemusíte jenom pěšky, to by trvalo dlouhé dny a týdny. V prvních pár hodinách hry dostanete vlastního oře - Torrenta. Můžete jej magicky vyvolávat ve vhodných okamžicích, třeba když se na vás valí tucet nepřátel. A poté jej zase odvolat. Nedostanete se s ním všude, například do dungeonů má vstup zakázaný, ale jinak ho budete milovat. Nejenže vám urychlí cestování, ale můžete se s ním i relativně bezpečně vyhnout velké spoustě monster, která na vás na vašich cestách číhají.

Poslední způsob cestování je ten bezkonkurenčně nejrychlejší - fast travel. Fast travel lze použít pro cestování mezi již navštívenými Sites of Grace, což jsou takové vaše majáky bezpečí. Můžete si v nich obnovit zdraví, zvýšit úroveň postavy a přenastavit co bude potřeba. Při jejich navštívení však dojde k obnovení všech nepřátel, které jste dosud udolali. Všech kromě bossů. Tak nebuďte překvapeni.

Jak jsou na tom souboje? Odpověď není zrovna přímočará. S každou novou zbraní a s každým novým nepřítelem se podmínky boje mění. Z pohybů nechybí klasické kutálení se (rolling) a přibylo také skákání a plížení se.

Ale ještě neslavte, s tím skákáním to není až tak růžové. Zapomeňte na intuitivní a přesné ovládání Maria. Skákání v Elden Ring je krkolomné a budete se mu snažit za každou cenu vyhnout.

Obtížnost (a zábavnost) soubojů se odvíjí od mnoha faktorů. Rozhodovat budou vaše předcházející zkušenosti s podobnými hrami, ale také build vaší postavy - boj na blízko je o dost těžší než magie. A vliv na obtížnost má rozhodně i úroveň vaší postavy, její level.

Nás bavilo experimentovat. Elden Ring je napěchovaný zbraněmi a kouzly a každý si najde něco svého. Mrzí nás, že používání některých zbraní vyžaduje vyšší úroveň konkrétních atribut, a to výrazně vyšší. V pozdějších fázích hry si ale naštěstí budete moct zainvestované bodíky přeházet do jiných talentů a zkusit si i jiný styl hry aneb z kouzelníka samurajem během několika málo minut. Jen je škoda, že jsme si tyto transformace nemohli vyzkoušet dřív.

Spoustu užitečných věciček si můžete vyrobit sami. Na svých cestách najdete bobule a všemožný zdánlivý bordel, který snadno přetavíte v něco použitelného - od otrávených šípů přes léčivé lektvary.

Bojovat můžete dokonce i na Torrentovi, což je kapitola sama o sobě. Boj na mountovi je docela těžkopádný - držet kameru na nepříteli, zvlášť většího vzrůstu, nám dalo zabrat. Na druhou stranu ale můžete kdykoliv rychle pláchnout.

Narazíte-li na bosse, kterého se vám ani na dvacátý pokus nedaří překonat, tak nezoufejte a vydejte se jiným směrem. Na prozkoumání je tu toho dost. Posbíráte nové zkušenosti a o deset levelů výše mu už ukážete.

Elden Ring je rozhodně těžká hra, místy až frustrující. Některé protivníky budete nenávidět a dost možná vás čekají stavy naprosté bezmoci. A designéři s FromSoftware ještě přilívají olej do ohně s jejich oblíbenými léčkami a nástrahami. „Přece jste si nemohli myslet, že bude v té truhličce poklad, nebo snad ano?“ - po několika hodinách hraní už nebudete věřit absolutně ničemu.

Bude to boj, ale na jeho konci vás vždycky čeká sladký pocit vítězství. Elden Ring je spirálou opakování a učení se z vlastních chyb. A s rukávem plným summonů a hráčských pomocníků z celého světa si můžete hru místy výrazně zjednodušit a přizpůsobit svým schopnostem. Až na skákání. S tím se musíte nějak poprat a doufat v nejlepší.

Elden Ring jsme testovali na PC, je ale dostupný také na PS5 a Xbox Series X a S a dokonce i na starší generaci konzolí - PS4 a Xbox One (kde je ale znatelně graficky osekaný). Na PC a na současné generaci konzolí vypadá hra nádherně, zní skvěle a doslova překypuje atmosférou. Vezmeme-li v potaz její velikost, běží i relativně plynule. Narazíte na momenty, kdy se na pár sekund zakucká, a to bez ohledu na to, na čem ji hrajete, a bez ohledu na vaše grafická nastavení, ale nejde o nic strašného.

Za zmínku stojí i fakt, že nám hra v průběhu hraní dvakrát spadla, ale naštěstí se sama průběžně ukládá a nepřišli jsme tedy o žádný postup. FromSoftware neustále pilně pracují na odstraňování bugů, na optimalizaci a například i na balancování některých nepřátel a s postupem času by se měl stav hry jedině zlepšovat.

Elden Ring není hra pro každého. Vyžaduje mohutnou investici - časovou, za což vám vaše rodina a vaši přátelé příliš nepoděkují, pokud tedy nehrají s vámi. Dokončit hru nám zabralo nějakých 80 hodin čistého herního času, a to jsme zdaleka neprozkoumali vše. Pokud však máte času dostatek a trpělivosti na rozdávání, tak se do Elden Ring pusťte, nebudete litovat.

Čeká vás kolotoč emocí - od zmatení přes frustraci a odhodlanost až po výsledný pocit překonání nepřekonatelného. Procestujete jeden z nejrozmanitějších a nejrozsáhlejších herních světů. Budete na každém kroku překvapeni. Ať už v dobrém, nebo ve zlém - to když vám na hlavu zase skočí nějaký rarášek (nebo když se ukliknete a omylem skočíte z útesu). A stanete se součástí jedné z nejrozsáhlejších a nejaktivnějších herních komunit vůbec. Elden Ring je prostě zážitek, na jaký nikdy nezapomenete.

Co se nám líbilo

+ obrovský otevřený svět plný překvapení
+ léty prověřený soubojový systém
+ široký inventář rozmanitých zbraní a kouzel
+ audiovizuální zpracování
+ příběh, na který si musíte přijít tak trochu sami

Na čem by bylo dobré zapracovat

- problémy technického rázu (online připojení, lagy, crashe)
- příliš silná inspirace předchozími tituly FromSoftware (podobní nepřátelé, NPC, UI)