Jak na pěstování paprik: Sázení, hnojení, zaštipování i sklízení

Jakmile na rostlinách zpozorujete první listy, je čas na jejich rozsazení. Poslouží vám truhlík nebo třeba i kelímky od jogurtů s provrtanou dírkou na odtok vody. Pokud zvolíte truhlík, vysazujte rostliny alespoň 5 cm od sebe, aby měly dostatek prostoru pro další růst. Týden od přesazení začněte používat hnojivo na papriky a zvažte, jestli není potřeba využít oporu rostlin. Ze začátku vám bude stačit špejle, postupně pak vyšší klacek nebo tyč.

Před výsadbou je důležité také otužování rostliny. Ze začátku stačí větrat přibližně 2 hodiny každé dopoledne. Postupně časový úsek prodlužujte. Týden před výsadbou byste měli větrat skoro nepřetržitě. A jak poznáte vhodnou dobu, kdy vysadit sazenice papriky? Stačí vám pravítko nebo metr a dobré oko. Rostlinka by měla být přibližně 13 cm vysoká, stonek 5 mm tlustý, měli byste vidět bohaté olistění a dobře rozrostlé kořeny.

Papriky můžete sázet a pěstovat po dvou. Rostliny se o sebe navzájem opřou, ochrání se před větrem a vy navíc na balkoně nebo ve skleníku ušetříte místo. V záhonu můžete velkoplodé rostliny sázet po jedné, nezapomeňte ovšem na řádnou oporu. Ta jim zajistí bezpečí nejen před větrem, ale také před vylamováním větví pod tíhou dozrávajících plodů.

Kdy sázet papriky

Na venkovní záhon se doporučuje papriky vysazovat po jarních mrazících, tedy přibližně v polovině května. Pokud máte k dispozici skleník, můžete je vysadit na sluneční stranu už ke konci dubna.

Jak daleko a jak hluboko od sebe sázet papriky

Každá odrůda má své požadavky, s ohledem na její velikost. Průměrná vzdálenost na vysazení paprik je ale 40 až 60 cm. Díru do země je zároveň potřeba vykopat dostatečně hlubokou - aby byl kořenový bal několik centimetrů pod povrchem.

Jak na zalévání

Univerzální radu, jak moc a často zalévat papriky, nemáme. Vždy vezměte v úvahu místo, případně nádobu, kde je pěstujete a k tomu ještě aktuální počasí. Dá se ale říci, že papriky mají rády dostatečnou zálivku po celou dobu vegetace.

Rostliny zalévejte pravidelně a až ke kořenům. Voda by měla být odstátá s teplotou podobnou jako má půda. Zalévat doporučujeme ráno a to především v teplejších dnech. Pokud necháte půdu příliš vyschnout, zejména v období plodu, papriky nebudou šťavnaté a mohou jim zasychat špičky. Při zalévání dejte také pozor na smáčení listů, které by mohlo vést k různým houbovitým onemocněním rostliny.

Papriky můžete pěstovat venku na záhoně, ve skleníku nebo ve fóliovníku. Problém nemají ani s domácím prostředím a růstem v květináčích, truhlících nebo pytlích. Vždy ale vyberte správnou nádobu, místo a další podmínky.

Pěstování v nádobách

Pro pěstování paprik v nádobách je potřeba vybrat správné odrůdy s ohledem na jejich vzrůst. Kromě výběru odrůdy je nutné zvolit i správnou nádobu. Ideální je alespoň 25 cm hluboký květináč s odvodňovacími otvory.

Nezapomeňte také na drenážní vrstvu, kterou od substrátu můžete oddělit netkaným textilem. Lépe se tak v nádobě bude udržovat vláha. Substrát můžete pořídit klasický zahradní a promíchat ho s trochou kompostu. Podobně funguje i pěstování paprik v pytlích. U pytle jen myslete na odstřižení spodních rohů, aby lépe odtékala přebytečná voda.

Nádoby s rostlinami neumisťujte na sever kvůli chladu. Jak už jsme psali výše, radši mají teplo. S tím souvisí i pravidelná zálivka, která je u pěstování v nádobách potřeba každý den. Pokud se rozhodnete pro pěstování paprik doma v bytě, je potřeba jim pomoct také s opylováním. Rostlina je samosprašná a tak se opyluje vlastním pylem. Stačí s ní jen lehce zatřást nebo si na pomoc můžete vzít například štěteček.

Zelenina a ovoce na balkoně Jak na pěstování rajčat

Hydroponické pěstování

Tento způsob pěstování je stále oblíbenější, a to především mezi “městskými zahradníky”, kteří nemají zahradu nebo dostatek prostoru. Kromě úspory místa je další výhodou to, že se obejdete bez jakýchkoliv substrátů. Postačí vám:

• voda,
• hnojivo,
• živiny,
• květináč,
• keramzit,
• okrasný obal, 
• vodoznak (pro kontrolu vody v květináči).

Použít můžete i speciální hydroponický truhlík s LED osvětlením. Rostliny pak stačí zalévat přibližně jednou za 14 dní, hlídat je před průvanem a zimou. Výsledkem vám bude rychlé zakořenění rostlinky, její svižný růst a více plodů.

Doba sklizně se liší podle toho, k čemu papriky pěstujete. Jestli je chcete využít k přímé konzumaci, je ideální doba sklizně v srpnu. To bývají plody sladké a šťavnaté. Pokud je ale chcete využít spíše na vaření, sklízejte je ještě zelené nebo zelenožluté, kdy jsou tuhé a méně sladké. Jídlo má o to paprikovější chuť a není přislazené. Všeobecně se dá ale říci, že byste měli papriky sklízet postupně, jak dozrávají, a ještě před prvními mrazy.

Škůdci

Mezi nejčastější škůdce patří mšice řešetláková a molice (bílé malé mušky). Na rostlině můžete narazit ale i na svilušky (poznáte podle jemných pavučinek), třásněnky (drobný trus na listech), vrtalky zahradní (na starších listech vidíte světlé chodbičky) nebo motýla zavíječe paprikového (často housenky uvnitř plodů paprik).

Proti těmto škůdcům pomáhají postřiky, lepové desky, případně odstranění napadené části rostliny. Mšice i svilušky můžete zkusit vyhnat pomocí mýdlové vody, přípravkem Mospilan 20 SP nebo ekologickými postřiky na olejové bázi. U výskytu molic doporučujeme zasáhnout co nejrychleji a použít třeba již zmíněné žluté lepové desky.

Svilušky: Co to je a jak se jich zbavit