Přivoňte si ke svému bylinkovému království

Jen si představte ten luxus, vařit svým nejbližším oběd a místo kupovaných bylinek z pytlíku použít čerstvé, které si navíc sami doma pěstujete. Bylinky nepotěší jen oko, ale i mysl a chuťové pohárky. Díky domácím bylinkám se budete olizovat až za ušima. Při pěstování bylinek máte navíc několik možností. Pěstovat je můžete na zahrádce, na balkoně nebo klidně i doma za oknem na parapetu. Ideální je vymazlit si své kuchyňské pomocníky už od semínek či malých sazeniček. Velké byliny kupované například v supermarketu vám většinou nevydrží déle než měsíc. A to je přece velká škoda. 

Aby se vašim bylinkám dobře dařilo, nepotřebují toho mnoho. Hřejivým teplým paprskům žádné semínko neodolá. Proto je zvláště při klíčení dejte na teplé a slunné místo. K výsevu optimálně použijte substrát pro výsev a předpěstování, který je vhodné promíchat v poměru 4:1 s pískem. Při setí se držte jednoduchého, ale osvědčeného pravidla: Semínko by mělo být v hloubce dvakrát větší, než je jeho velikost. Po zhruba měsíci od zasazení semínek je vhodné mladé sazeničky přesadit do větších kelímků či květináčů. Nezapomeňte semínka i sazeničky dostatečně zalévat

Tip: Vhodně zvolený květináč či truhlík může být navíc i skvělým designovým doplňkem, který by neměl chybět v žádné domácnosti.

Jak si vybrat květináč a truhlík?   Jak vybrat substrát a hnojivo?

Popis bylinky

Oregano je typické svou příjemně kořeněnou vůní, lehce nahořklou vůní a vzhledem podobným majoránce. Bylinku bezpečně poznáte díky drobným nazelenalým listům vejčitého tvaru s jemným ochlupením dorůstající do celkové výšky od 20 do 90 cm. Svému jménu dobromysl vděčí hojnému užívání při depresích. Má totiž velmi blahodárné účinky na lidskou psychiku.

Pěstování oregana

Dobromysl je ideální vysévat od dubna do června na slunném, teplém místě s častou závlahou. Při pěstování na zahradě se jí velmi dobře daří na skalkách a dalších slunci dobře přístupných místech. Jedná se o nenáročnou bylinku.

Využití dobromysli

Jako koření se využívají především sušené listy, které jsou nepostradatelnou součástí italské kuchyně, při dochucování středomořských plodů, ke zvýraznění chuti telecího či kuřecího masa a dokreslení aroma rajčatových omáček.

V zelené lékárně vám nesmí chybět při léčbě kašle či u dětí časté bronchitidy, při nechutenství a celkové podpoře zdravého trávení, při potížích se žlučníkem a střevy. Dobromyslový čaj má rovněž pozitivní vliv při léčbě průjmu. Oregano či oreganový olej se naopak nedoporučuje v těhotenství či během menstruace, jelikož zvyšuje menstruační krvácení.

Tip: Pro přípravu čaje přelijte 2 kávové lžičky sušené dobromysli a nechte 5 minut vyluhovat. Následně sceďte a oslaďte medem.

Popis bylinky

Máta patří k nejznámějším bylinkám s bohatou léčitelskou historií, jejíž účinky se využívaly především jako prostředek pro povzbuzení smyslnosti a lásky. Tato vytrvalá bylina dorůstá maximální výšky kolem 70 cm. Listy máty jsou charakteristické protistojnými oválnými listy se zoubkovaným okrajem, s hladkou horní plochou a dolní stranou pokrytou jemnými chloupky. Nejtypičtějším znakem máty perné je však její nezaměnitelná peprmintová chuť a vůně.

Pěstování máty

Máta jakožto nenáročná bylinka pro pěstování má v oblibě vlhká zákoutí v polostínu, ale přežije i na sušších slunných místech. Ideální dobou pro výsadbu je jaro a listy máty je možné následně sbírat v průběhu celého léta. Máta peprná se řadí mezi invazivní rostliny, které vám prorostou záhonek.

Využití máty

Máta má bohaté využití nejen v zelené medicíně, ale i v kuchyni. V přírodním lékařství je skvělým pomocníkem při léčbě žaludečních či střevních problémů, má velmi pozitivní vliv na uvolnění křečí, zamezuje zvracení, podporuje kvalitnější spánek, odbourává stres a pomáhá řešit i nadýmání či nechutenství. Její protizánětlivé a dezinfekční účinky jsou hojně využívané během nachlazení.

Většinou je máta využívána jako skvělé dochucovadlo a oku ladící prvek do letních koktejlů, kterým dodává osvěžující grády. Kdo by neznal proslulé Mojito. Mátový čaj je také oblíbeným a osvědčeným evergreenem. Málo kdo už ale ví, že skvěle pasuje k chuti jehněčího a mletého masa, využívá se do marinád, jogurtů, sladkých pokrmů pro zvýraznění chuti i do salátových zálivek.

Tip na domácí mojito: Ve sklenici smíchejte bílý rum, 2 kávové lžičky třtinového cukru, limetkovou šťávu a několik lístků máty. Vše důkladně, ale jemně promíchejte, zasypte ledem a zalijte perlivou vodou. Dozdobit můžete čerstvým lístkem máty.

Popis bylinky

Majoránka je velmi oblíbená bylinka s jemně kořeněnou, sladší vůní i chutí. Jedná se o příbuznou dobromysli (oregana). Dle druhu se může jednat jak o jednoletou, tak i víceletou keříkovitou rostlinu. Zpravidla dosahuje výšky něco kolem 40 cm a na její rozvětvené stonky přisedají drobné šedozelené lístky oválného tvaru. Její domovinou je severovýchodní Afrika, ze které se při velkých zámořských objevech dostala postupně do celé Evropy.

Pěstování majoránky

Majoránka potřebuje pro svůj správný růst teplé, slunné místo s dostatečnou závlahou a přihnojováním. Preferuje lehkou a dobře propustnou zeminu, rozhodně ne jílovitou. Nesnese mráz. Sklízet ji můžete až třikrát do sezony v podobě listů a nerozvinutých květů.

Využití majoránky

V kuchyni se s majoránkou můžete setkat nejčastěji v čerstvém či sušeném stavu k použití do polévek, omáček, zeleninových salátů, ale své místo našla i v teplé kuchyni. Velice často se totiž používá jako přísada při dlouhé tepelné úpravě masa všech druhů. Jen těžko si představíte takové bramboráky či tradiční českou bramborovou polévku bez majoránky. Aby se během vaření neztratila její typická chuť, je optimální ji přidávat do připravovaných pokrmů až v poslední třetině tepelné úpravy.

V léčitelství se již od dob starých Egypťanů používala pro podporu správného trávení, při nechutenství a tradovány jsou i její blahodárné účinku na otoky končetin. Zajímavostí je, že v dobách minulých se hojně používala jako dekorace při svatebních obřadech a veselích. Věřilo se, že její přítomnost ještě více posílí a upevní lásku novomanželů. Oblíbená je také majoránková koupel či čaj, které lidský organismus uklidňují a uvolňují.

Tip: Pro posílení a vyzdvihnutí chuti majoránky se ji nebojte ve své kuchyni kombinovat s česnekem.

Popis bylinky

Tymián poznáte velice snadno a rychle díky jeho nezaměnitelnému silnému aroma připomínajícímu hřebíček s ostřejší nasládlou chutí. Tymián je středomořským kořením, kde se používají listy, větvičky a květy. Jedná se o vytrvalý a stálezelený polokeř o velikosti do 30 cm. Květy jsou nejčastěji bělavé až růžové.

Pěstování tymiánu

Pěstování této bylinky je nenáročné, a proto je u zahrádkářů či domácích pěstitelů velice oblíbená. Tymián si potrpí na písčitou půdu a slunné místo. Lístky jsou spíše drobnější, mají protáhlý tvar. Jedná se o velmi odolnou bylinku, která zvládne být venku i přes celou zimu. Tymián si můžete namnožit semeny, dělením nebo řízkováním. Pro zachování aroma je dobré vyvarovat se hnojení a se zálivkou také spíše šetřete.

Využití tymiánu

Žádný správný kulinářský fajnšmekr neodolá hrstce čerstvě nasekaného tymiánu, který dodá potřebný šmrnc každé šťávě, zálivce, salátu či masovým pokrmům. Velice dobře se tato bylinka hodí i na jakkoliv tepelně upravenou rybu, ale její chuť a typická vůně se neztratí ani v nádivce do kuřete, paštikách, sýrech či bylinkových máslech. Je možné jej také využívat při dochucování octa či oleje.

V přírodní medicíně je využíván pro své příznivé účinky proti průjmu, nadýmání či při častějších zánětech trávicího traktu. Pozitivně ovlivňuje i dýchací ústrojí, mírní kašel a má protizánětlivé účinky na lidský organismus. Nejčastěji se konzumuje v podobě čaje, na který se používá nať. Je možné používat i tymiánové kapičky či inhalaci. Tymián je mezi rostlinami považován za lídra, co se antiseptického účinku týče. Velmi efektivně a rychle působí proti bakteriím, plísním a parazitům. Často je vyhledáván jako povzbuzovač sexuálního apetitu.

Popis rozmarýnu

Plným právem je rozmarýn považován za jednu z nejpůvabnějších bylinek. Takovému označení vděčí díky své osvěžující vůni s lehkým nádechem pryskyřice. Rozmarýn je relativně velká a keříkovitá rostlina.

Pěstování bylinky

Rozmarýn je typická středozemní bylinka, kterou je nutné na zimu dávat do tepla. Nejvíce jí prospívá lehčí a písčitá půda. Jedná se o stálezelenou rostlinu vyrůstající do výšky až 2 metrů. Květy mají nejčastěji bílou barvu, listy jsou úzké a na vrchní části tmavší a lesklé. Rozmarýn je nutné pravidelně zastřihávat, jinak se může velice rychle stát, že vám zdřevnatí. Jeho pěstování je možné považovat za nenáročné, nevyžaduje hnojení. Věděli jste, že je symbolem lásky a šťastného manželství?

Využití rozmarýnu

V kuchyni dokonale doplňuje chuť tučného masa (skopové, jehněčí, telecí), nádivek, sýrů, klobás či těstovin. Rozmarýn se však dobře hodí i při přípravě bramborových pokrmů nebo italské pizzy. Velice často se s rozmarýnem setkáte jako se součástí tzv. provensálského koření.

Rozmarýn má své nezastupitelné místo i ve zdravotnictví. Díky svým antiseptickým účinkům se ve formě čajů dokonale hodí při léčení trávicího traktu, podporuje správný chod trávení a omezuje nadýmání. Má příznivé účinky na lehké poruchy spánku, působí proti stresu a zklidňuje pocuchané nervy. Kromě toho zlepšuje také krevní oběh, díky čemuž dochází k odstranění nepříjemného pocitu chladu v končetinách, a napomáhá upravit menstruační cyklus. Rozmarýn hraje významnou úlohu při aromaterapii a své místo si našel i v kosmetickém průmyslu. Zde ve formě silného odvaru slouží k hloubkovému čištění mastné a problematické pleti, omývání ekzémů či pohmožděných ran.

Tip: Voňavé větvičky rozmarýnu využijte jako perfektní grilovací jehly, které jsou nejen funkční, ale báječně provoní a zvýrazní chuť grilovaného masa či zeleniny.

Popis bylinky

Meduňka má tu nevýhodu, že si ji spoustu lidí na první pohled plete s mátou. Jakmile ale k meduňce přičichnete nebo ji ochutnáte, získá si vás nádech citrusového opojení. Dorůstá do výšky až 90 cm a její pilovité listy jsou podobné listům kopřivy.

Pěstování meduňky

Meduňka je pro pěstování nenáročnou bylinkou, která má ráda v květináči dostatek prostoru, živin a vláhy. Najděte pro ni vhodné místo na sluníčku, ale polostínem také nepohrdne. Zahradníky je doporučováno pěstovat meduňku spíše jako už vzrostlou rostlinku, než se pustit do samotné výsadby. Léta zkušeností odhalila, že se meduňce velmi dobře daří v blízkosti levandule.

Využití bylinky

Meduňka proslula nejen svými léčivými účinky, ale i nezastupitelným místem v kuchyni. Nejčastěji jsou využívané čerstvé meduňkové lístky, které se do pokrmů dávají nakonec jako třešnička na dort. Zcela běžně můžete její lístky nalézt v salátech, tvarohových dezertech, osvěžujících drincích, bylinkových likérech a meduňkovým čajích, jehož chuť patří v bylinkovém světě k nejoblíbenějším. V gastronomii je také ale známý meduňkový sirup, meduňkový med, meduňková marmeláda nebo meduňkové smoothie.

V lidovém léčitelství je meduňka vyhledávána při léčbě lehčích poruch spánku, zmírnění menstruačních bolestí, zažívacích obtížích, zmírňuje projevy stresu a neklidu, má dezinfekční účinky, posiluje celkovou nervovou soustavu a je i skvělým pomocníkem při rýmě a nachlazení. Své místo našla také v kosmetice například v podobě pleťových masek, kde díky svým zklidňujícím účinkům blahodárně působí na pleť.

Popis bylinky

Kdo by neznal babské ucho z české filmové klasiky. Poznáte ale tuto bylinku i na vlastní oči? Druhů šalvěje je velké množství. Setkat se můžete i s nejedlými odrůdami nebo dokonce i krásně kvetoucí odrůdou, kterou je vhodné pěstovat především jako okrasnou rostlinku. Obecně je možné říci, že se jedná o víceletou bylinu či polokeř dosahující standardně výšky něco kolem 60 cm. Šalvěj proslula svými aromatickými listy, které jsou šedoplstnaté a na povrchu ochlupené. Typický je pro šalvěj bohatý kořenový systém a fialový květ s dlouhou korunkou o velikosti do 3 cm. Šalvěj poznáte díky její tradiční lehce nahořklé chuti.

Pěstování šalvěje

Pokud se rozhodnete pěstovat doma šalvěj přeslenitou, počítejte s nutností pravidelného zastřihávání, aby vám nezdřevnatěla. Velmi dobře se jí bude dařit, pokud jí dopřejete dostatek hnojiva, zvláště tzv. žížalí čaj. Nepotrpí si na vlhké prostředí, zvládá bez problémů spíše sušší a lehčí půdu. Dařit se jí bude na teplém a chráněném stanovišti. Šalvěj zvládne bez problému i zimní spánek, se kterým jí ovšem musíte trochu pomoci. Při silných mrazech či dlouhodobě sychravém počasí ji přesuňte ze zahrádky dovnitř či ji dejte dále od okna.

Šalvěj a její využití

V kuchyni se nebojte poznat něco nového. Velice dobře totiž chutná v marmeládách, bylinkovém máslu, těstě na pečivo nebo při přípravě a dochucování rybího masa. Na rozdíl od většiny bylinek, platí v případě šalvěje, že méně je někdy více (kvůli jemně nahořklé chuti). Je skvělým dochucovadlem například i při zavařování kyselých okurek.

Velice často se šalvěj využívá pro své prokazatelně protizánětlivé účinky. Vždyť už její samotný latinský název salve znamená v doslovném překladu léčit. Trápí-li vás nepříjemné krvácení dásní, časté záněty nosohltanu či hrtanu, žaludeční a střevní potíže, budete s léčivými účinky šalvěje spokojeni. Pro léčebné účinky se šalvěj nejčastěji používá v podobě čaje, který ale není určen k dlouhodobému užívání. Důvodem je obsah thujóny, které při pravidelném či dlouhém užívání mohou na lidský organismus působit jako jed.

Tip: Trpíte nadměrným pocením? Zkuste si čas od času uvařit čaj ze šalvěje.

Popis bylinky

Pažitka nebo též šnytlík je velice známou a v české kuchyni hojně používanou bylinkou. Jedná se o naťovou rostlinku s jemně pikantní chutí, která některým gurmánským jazykům připomíná cibuli. Tato vytrvalá bylinka dorůstá výška od 20 do 50 cm, přičemž podzemní část tvoří malé cibulky do průměru 1 cm. Stonek je úzký, dlouhý a dutý.

Pěstování pažitky

Pažitka je nenáročnou bylinkou, kterou můžete jak na své zahrádce, tak na okně pěstovat celoročně. Nepotrpí si na ostré slunce, ale zato miluje dostatek vláhy. Proto ji můžete klidně zalévat o něco víc než ostatní bylinky. Pokud pažitku pěstujete venku, je nutné ji na zimu tzv. zazimovat. Odstřihněte listy a zaizolujte ji například do sklenice. Díky doporučené péči na jaře opět obrazí a velmi rychle se rozroste. Dle potřeby je nutné ji několikrát do roka sestříhávat, aby neuschla.

Pažitka a její využití

Kdo by nemiloval křupavý krajíc chleba namazaný máslem a posypaný šnytlíkem. Používá se však také do polévek, omáček, vaječných pokrmů, salátů. Přestože šnytlík proslul svou lehce pikantní chutí, používá se paradoxně ke zjemnění například tvarohových pomazánek, bylinkového másla, čerstvých sýrů, houbových pokrmů, kterým dodá nejen potřebný říz, ale potěší i každé gurmánské oko. Každá správná hospodyně a kuchař by měli vědět, že jakoukoli tepelnou úpravou ztrácí pažitka své typické aroma. Ideální je proto používat pažitku až ke konci vaření, smažení či pečení. Krom české kuchyně se s pažitkou můžeme nejčastěji setkat v polské, německé, švédské či francouzské gastronomii.

Pažitka je také ceněna a vyhledávána jako bohatý zdroj bílkovin, vitamínu C i B2 s celou řadou dalších důležitých minerálních látek jako je sodík, železo či vápník. Díky vysokému obsahu minerálních látek šnytlík povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje dobré trávení.

Tip: Pokud si nedokážete představit chleba s máslem či jiný pokrm bez milovaného šnytlíku, ale trápí vás aroma po cibulce, pokapejte pažitku pár kapkami citronu. Pro někoho nepříjemné aroma tím dokonale neutralizujete.

Popis bylinky

Kdo by neznal petrželku kudrnku, která nesmí jako ozdoba chybět u žádného jídla v klasických českých restauracích. Existuje však i petrželka hladkolistá, která je oproti své příbuzné chuťově mnohem výraznější. Svůj domov má ve středomořských oblastech, ale můžete se s ní setkat i ve volné přírodě. Petrželka je dvouletou rostlinou vytvářející typické nadzemní růžice listů. Plodem petržele je nažka.

Petrželka a její pěstování

Pěstování petrželky je nenáročné, stačí se držet několika základních pravidel. Nikdy petrželku nevystavujte přímému slunci a vyhraďte jí samostatný květináč, truhlík či místo na zahrádce. Je možné pěstovat více druhů petrželky najednou. Petrželka zvládne přezimovat i venku na zahrádce či za oknem, ale pokud ji vezmete do teplého domova, bude jedině ráda. Petrželka klíčí většinou 6 týdnů a ideální doba pro sklizeň je podzim ještě před úderem prvních ledových mužíků. Velice dobře se snáší s ředkvičkou či rajčaty a za nevhodné sousedy na záhonku je možné považovat košťáloviny všeho druhu.

Využití petrželky

Petrželka je gastronomickou klasikou při dochucování polévek, salátů, sekané, houbových omáček, pečených mas a jako ozdobný prvek hraje prim na chlebíčcích či v poctivých domácích knedlících. Čerstvá petrželka je navíc bohatá na vitamín C, který se však při zamrazení této bylinky ničí.

Petrželka je superpotravinou, která je kromě výše uvedeného vitamínu C bohatá i na vitamíny A, B1, B2, B3, B6 a dále obsahuje kyselinu listovou, fosfor, draslík, hořčík aj. Při pravidelné konzumaci má blahodárné účinky na uvolnění křečovitých stažení hladkého svalstva, působí proti nadýmání, podporuje správné trávení a slouží také jako prostředek podporující pohlavní pud. Je považována za dámské afrodisiakum. Ženy petrželku vyhledávají i v souvislosti s úpravou menstruačního cyklu. Těhotné ženy by se však měly této bylinky vyvarovat, jelikož nadměrné či časté pojídání petržele může zapříčinit předčasné kontrakce dělohy. Díky vysokému obsahu vitamínu A zvyšuje dostatečná konzumace petržele kvalitu zraku a napomáhá při léčbě šerosleposti, zánětu zrakového nervu nebo celkovém slábnutí zraku.

Tip: Potřebujete-li rychle osvěžit dech či neutralizovat nepříjemný zápach po konzumaci česneku, je žvýkání petržele skvělou alternativou.

Popis bylinky

Koriandr je jednoletá (někdy i dvouletá) bylinka původem ze Středomoří a Blízkého východu, u nás se ve volné přírodě nevyskytuje. Jeho chuť je nezaměnitelná – semínka mají příjemnou a jemně nasládlou chuť a vůní připomíná pomerančovou kůru. Koriandr dorůstá obvykle výšky kolem 1 metru a zajímavostí je, že na rostlině můžeme nalézt dva typy listů. V dolní části bylinky jsou listy nejčastěji trojcípé a oválného tvaru, ve vrchní části uvidíte spíše listy dělené v jakési čárkovité úkrojky. Květy koriandru mají bílou až lehce narůžovělou barvu, plodem je nažka.

Pěstování koriandru

Tato původem asijská bylinka není vhodná pro pěstitele začátečníky. Ovšem platí, že péči, kterou jí věnujete, vám dvojnásobně vrátí. Koriandr nesnáší prudké slunce a je nutné ho minimálně jednou za měsíc přihnojovat. Pěstování v samozavlažovacím květináči vám usnadní spoustu práce i starostí. Jako pěstitele vás však jistě potěší, že velmi rychle klíčí a již za několik týdnů můžete sklízet spodní listy. Pokud byste se rozhodli koriandr pěstovat pro jeho kořen, je nutné pěstovat jej na zahrádce, protože kořenový systém koriandru potřebuje hlubší půdu.

Využití bylinky

Koriandr se jako dochucovadlo používá od nepaměti. Bez mletého koriandru se neobejde ani známé kari či garam masala. I to je možná důvod, že se s ním můžeme setkat převážně v blízkovýchodní a indické kuchyni. Pokud jste milovníky nakládání, bude pro vás koriandr zlatem mezi bylinkami. Například nakládaným houbám či zelenině dodá potřebný šmak.

Semena koriandru působí velmi dobře proti plynatosti a bolestem břicha. Blahodárně působí také při revmatických onemocněních či při chronické rýmě. Dle potřeby je doporučováno inhalovat výpary koriandru jednou až dvakrát denně po dobu zhruba 7 minut. Věděli jste, že koriandr jako jediný dokáže lidský organismus zbavit těžkých kovů?

Kozlík lékařský, třezalka, kerblík, smil italský, estragon, šťovík, mateřídouška úzkolistá, měsíček lékařský a celá řada dalších (ne)zapomenutých bylinek, které by však neměly chybět v žádné kuchyni ani domácí bylinkové lékárničce. Pokud vám znějí jejich názvy spíše jak z jiného světa, vězte, že jich většinu nasbíráte při běžné procházce přírodou od jara do podzimu. Jeden šálek čaje vám nabudí dobrou náladu, pomůže bojovat s nahromaděným stresem, který lidskému organismu vůbec neprospívá - co bylinka, to lékařský specialista.

Věděli jste, že se z většiny bylinek dá udělat nejen čaj, ale i med? Kvalitní med z bylinek například vytahuje hnis či jedovaté látky z těla, je skvělým antioxidantem, prevencí i efektivní léčbou při nachlazení. Nejen, že vás doslova nakopne jeho skvělá chuť, ale dodá tělu tolik potřebné vitamíny a další důležité složky, které se do těla dostanou navíc ve zcela přírodní a účinné formě. 

Jak udělat vlastní bylinkový med?

Udělat si kvalitní bylinkový domácí med je jednoduché. Navíc můžete využít bylinky, které máte nejraději nebo jsou zrovna po ruce. Bylinky a med je skvělá kombinace. Tím nejjednodušším způsobem, jak z včelího medu vykouzlit med bylinkový je nechat v něm listy nebo květy bylinek dostatečně dlouho vyluhovat. Během louhování předají bylinky medu nejen svou typickou chuť a aroma, ale především i své léčivé látky, vitamíny i minerály.
Druhou možností je med rozehřát a přelít jím vámi vybrané bylinky. Takto získanou směs nechte minimálně dva týdny louhovat a můžete degustovat, léčit a dochucovat.