Vstupujete na stránky pro osoby starší 18 let.
Kliknutím na tlačítko „Vstoupit“ prohlašuji, že jsem starší 18 let a nepřipustím, aby ke zde uvedeným datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.
Vstupujete na stránky pro osoby starší 18 let.
Kliknutím na tlačítko „Vstoupit“ prohlašuji, že jsem starší 18 let a nepřipustím, aby ke zde uvedeným datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.
Kysané zelí a šťáva z něj – účinky na zdraví a obsah vitamínů či kalorií
Zelí je oblíbenou stálicí našich jídelníčků, a to zejména v kysaném stavu jako příloha k pečenému masu nebo k bramborákům. Slyšeli jste ale už o jeho účincích na zdraví? Tato plodina posílí imunitu, podpoří zdraví střev, ochrání vaše buňky a posílí kosti. Jak to a co umí třeba zelná šťáva? Po přečtení našeho článku si chutná bílá či červená hlávka jistě najde cestu i do vašich salátů, smoothie nebo placek.
Vliv zelí na zdraví
Zelí vyniká zejména vysokým obsahem vitamínu C. Jde o silný antioxidant chránící buňky před oxidativním stresem, dále však podporuje funkci imunitního systému či nervové soustavy a přispívá k psychickému zdraví. Ovlivňuje tvorbu kolagenu potřebného pro kosti, chrupavky, zuby, kůži a cévy. Podporuje i energetický metabolismus a snižuje únavu.
Obsahuje také vitamín K, který se podílí na správném srážení krve a zdraví kostí. Díky vláknině vám zelí pomůže od zažívacích obtíží, přičemž vás hezky zasytí. To jej v kombinaci s nízkým obsahem kalorií a velkým množstvím vody dělá zcela ideální složkou jídelníčku při hubnutí. Flavonoidy, polyfenoly a glukosinoláty pak pomáhají bojovat proti zánětům, snižují riziko vzniku chronických onemocnění (např. kardiovaskulárních chorob) a pravděpodobně působí proti některým druhům rakoviny.
Kysané zelí pak nad tím syrovým vyniká zejména obsahem probiotik a kyseliny mléčné, které vznikají právě kvašením neboli fermentací. Ty se starají o zdravou střevní mikroflóru, kde probiotické bakterie posilují imunitu, brání proti infekcím a podporují další růst mikroflóry potřebné pro zdravé trávení. Fermentace pak také zlepšuje vstřebatelnost některých vitamínů a živin a také prodlužuje trvanlivost kvašeného pokrmu.
Nutričně je velmi cenná i voda z kysaného a syrového zelí.
Tip: Syrové zelné listy se tradičně využívají k obkladům na bolestivé klouby, zanícené prsy kojících žen, hemoroidy nebo revma. Stačí list poválet válečkem či lehce potlouct paličkou na maso (případně i ohřát v mikrovlnce), položit na postižené místo a překrýt čistým obvazem nebo kusem oblečení.
Co umí šťáva z kysaného a syrového zelí + recepty
Šťáva ze zelí, zejména ta fermentovaná z kysaného, je právem považovaná za velmi cennou. Kromě vitamínů a dalších prospěšných látek totiž obsahuje velké množství probiotických bakterií, které výrazně ovlivňují zdravé trávení a dobrý stav střev. Pročistí zažívací systém a pozitivně vás nakopne. Pokud s ní začínáte, zkoušejte nejprve menší dávky, ať si otestujete, jak na ni bude vaše tělo reagovat. Mohla by totiž mít projímavé účinky. Doporučené dávkování tak je 200 ml denně.
Samozřejmě si šťávu můžete koupit, pozor však na obsah dalších látek jako třeba konzervantů. Při pasterizaci pak také může dojít ke snížení obsahu probiotik a dalších prvků. Proto doporučujeme si ji vyrobit doma. Jak na to?
Z kysaného
- 500 g domácího nebo kupovaného kysaného zelí (bez konzervačních látek a cukru)
- 500 ml filtrované nebo převařené vody
- kmín, kopr nebo jiná bylinka dle chuti (volitelně)
Postup
Pokud je zelí hodně slané nebo jinak dochucené, propláchněte jej pod tekoucí vodou. Vložte ho do mixéru, přidejte vodu a rozmixujte dohladka.
Směs přeceďte přes jemné síto, plátno nebo čistou utěrku. Zbytky zelí můžete použít do polévky nebo salátu. Chcete-li, přidejte do šťávy špetku kmínu nebo nasekaný kopr.
Vlijte do sklenic nebo lahví a uchovávejte v lednici, kde vydrží až několik dní. Podávejte vychlazené.
Ze syrového
Jednu hlávku zelí překrájejte na menší kousky, které se vejdou do vkládacího otvoru vašeho odšťavňovače. Připravit si můžete také jinou zeleninu (mrkev, okurku, špenát apod.) nebo ovoce (jablko, hrušku, citrusy), koření či bylinky (zázvor, mátu) a tím hlávku doplnit.
Postupně zeleninu odšťavňujte a na závěr tekutinu proceďte přes jemné síto nebo čistou utěrku. Vlijte do sklenice a vypijte hned nebo krátce uchovávejte v lednici.
Tip: Zbytky zelí nevyhazujte, ale přidejte si je do polévky, placiček na způsob bramboráků nebo je opečte a snězte jako přílohu.
Lze jej jíst při dně, dietě, těhotenství či cukrovce?
V těhotenství ano, při kojení opatrně
Vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C, kyseliny listové a dalších látek se konzumace v těhotenství rozhodně doporučuje. Užijte si zejména to kvašené, ve kterém jsou také probiotika, ale jíst můžete i saláty, rolky a placky ze zelí nekysaného. Jen berte v potaz, jak konkrétně vaše tělo tuto potravinu zpracovává. Pokud by vám po něm bylo těžko nebo vás nepřiměřeně nadýmalo, konzumaci omezte.
Na požívání při kojení se však názory různí. Vitamíny a minerály se skrz mateřské mléko dostávají k miminku, zelí může také podpořit laktaci. Na druhou stranu působí nadýmavě, a to je zpravidla při kojení nežádoucí. I tyto látky totiž procházejí potravou k dítěti a následně jej může rozbolet bříško, což se projevuje neklidem a pláčem.
Proto doporučujeme na začátku kojení zelí omezit či zcela vynechat a zařazovat jej až později – postupně a za stálého sledování reakcí dítěte.
Listy syrového zelí se odedávna využívají na obklady zanícených prsou. Stačí je vložit do sáčku, přejet párkrát válečkem na těsto, položit na zanícené místo, překrýt podprsenkou nebo gázou a nechat působit.
Dna
Zelí má ve 100 g jen kolem 8 g gramů purinů, jejichž nadměrný příjem je spojován s vyšší hladinou kyseliny močové, a proto jej můžete při dně jíst. Doporučuje se i díky svému vysokému obsahu vody, vitamínu C a antioxidantům, které mají vliv na celkové zdraví člověka. V kvašené variantě se navíc vyskytují probiotika mající dobrý vliv na zdraví střev a tamější mikroflóru ovlivňující celé tělo.
Tento typ artritidy je způsoben hromaděním kyseliny močové v krvi a krystalizací v kloubech, nejčastěji v palcích nohou, ale i jinde. Častou příčinou je dlouhodobá konzumace potravin s vysokým obsahem purinů a vliv mají také velký příjem bílkovin a alkoholu, nedostatečný pitný režim a málo pohybu. Ve zhruba 60 % je to však dědičnost, častěji jí také trpí muži a i postupem věku se šance vzniku příznaků zvyšuje.
Pro zlepšení stavu se doporučuje přísná dieta a změna životního stylu (případně léčba antirevmatiky). To zahrnuje mimo jiné úplné vynechání alkoholu a přidání pohybu. Do jídelníčku je potřeba zařadit čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny, mléčné výrobky, luštěniny a celozrnné potraviny. Vynechat by se měly výše uvedený alkohol, červené maso, vnitřnosti, slazené nápoje, čokoláda a kořeněné pokrmy a hlavně příprava jídel smažením.
Jaterní dieta
Zelí je poměrně aromatická zelenina, která může leckoho nadýmat, a proto se při jaterní dietě příliš nedoporučuje. Může totiž zatěžovat organismus. Na druhou stranu obsahuje antioxidanty, glukosináty, vitamíny, více vlákniny i vody a málo tuků, což se při této dietě doporučuje a podporuje to vylučování toxinů. Zvlášť v tomto případě vám tak doporučujeme se poradit se svým lékařem a probrat váš konkrétní případ.
Dále je pro ochranu jater vhodné vynechat přepálené tuky, tučná masa a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku (tučné sýry, šlehačka), alkohol, luštěniny, ale třeba i čokoládu a zmrzliny.
Cukrovka
Syrové i kysané zelí je velmi zdravé a obsahuje spoustu prospěšných látek. Kromě výše i níže zmíněných antioxidantů a řady vitamínů má vysoký obsah vlákniny a vody, na druhou stranu v něm najdete minimum kalorií, tuků a cukrů. Tak může pomoci v řízení hladiny krevního cukru.
V kysané variantě, i třeba v asijském kimchi, se vyskytují také probiotika, která ovlivňují zdravé trávení a střevní mikroflóru. I ta se podílí na celkové harmonii organismu. Doplňte jej dalšími zdravými potraviny a, zejména pokud trpíte také na vysoký tlak, kontrolujte množství soli.
Před většími změnami životního stylu a jídelníčku kontaktujte svého lékaře a poraďte se.
Hubnutí
Jde o nízkokalorickou potravinu s minimem tuků a cukrů. Naopak v sobě má spoustu vody, antioxidantů, vlákniny, vitamínů a dalších zdraví prospěšných prvků. Kysané zelí má navíc velmi zdravá probiotika ovlivňující dobrý stav střev. Díky menšímu obsahu kalorií a velkému množství vlákniny jej můžete sníst relativně hodně, přičemž vás účinně a na delší dobu zasytí a vy nepřekročíte denní kalorický příjem.
V rámci dietního jídelníčku si připravujte zelné saláty z čerstvé zeleniny doplněné třeba mrkví, rajčaty a jinými plodinami. Přidat můžete další lehčí bílkoviny jako třeba kuřecí či krůtí maso, quinou, luštěniny, ořechy nebo rybu. Pečené a dušené zelí může nahradit jinou přílohu a i oblíbená zelňačka je bez uzeniny a zahuštění relativně zdravou polévkou. Otrlejší si mohou zelí přidat i do smoothie, a tím v nápoji navýšit obsah vitamínů a vlákniny.
Nutriční hodnoty (kalorie, vitamíny, minerály)
Tato plodina je nesmírně zdravá v syrovém, vařeném i kysaném stavu. Obsahuje cca 90 % vody, kterou doplňuje velké množství vitamínu C, několik vitamínů skupiny B, vápník, hořčík či fosfor. Kromě toho v něm najdete antioxidanty bojující proti volným radikálům a glukosinoláty, kterým se přisuzují účinky proti některým rakovinám. V kysaném stavu vyniká obsahem probiotik.
V tabulce níže najdete přehled, jaké jsou přibližné výživové hodnoty pro 100 g hlávkového bílého zelí v syrovém stavu. To pak můžete srovnat s procenty či gramy denní doporučené dávky (DDD). Co obsahuje?
Na 100 g syrového zelí | DDD | |
Kalorie | 25 kcal | 1 600-2 500 kcal dle pohlaví, aktivity a věku |
Vláknina | 2,5 g | 25-30 g |
Cukry | 3,2 g | 25-40 g |
Tuky | 0,1 g | cca 1 g/1 kg tělesné váhy |
Bílkoviny | 1,3 g | cca 1 g/1 kg tělesné váhy |
Vitamín A | 98 IU (cca 29 μg) | max. 2 000 mg |
Vitamín C | 36,6 mg | 41 % |
Vitamín B6 | 0,1 mg | 6 % |
Vitamín K | 76 µg | 63 % |
Kyselina listová | 43 µg | 11 % |
Vápník | 40 mg | 4 % |
Železo | 0,5 mg | 3 % |
Hořčík | 12 mg | 3 % |
Draslík | 170 mg | 5 % |
Sodík | 18 mg | 0,1 % |
Zinek | 0,18 mg | 2 % |
Fosfor | 26 mg | 4 % |
Kdy jej jíst a v jakém množství?
Konzumace této plodiny je vhodná zejména na podzim a v zimě, kdy má tělo celkový nedostatek vitamínů a dalších živin.
Jíst jej můžete v jakoukoliv denní dobu. K snídani třeba ve smoothie nebo zeleninové šťávě, v salátu nebo v placičkách. Na oběd a k večeři se hodí dušené nebo pečené jako náhrada jiné přílohy či v polévce. Kysané snadno přidáte téměř ke všemu.
Dospělí mohou denně sníst kolem 1 šálku/200 g kysaného zelí. Pokud nemáte nějaké zdravotní problémy ani vám nezpůsobuje nepříjemné nadýmání, není horní hranice nijak omezená. Ve větším množství však může projímavé účinky.
Dětem lze syrové zelí podávat od 9. měsíce. Na začátku jej poduste a podávejte jako pyré. Dítko však pečlivě pozorujte, zda mu nezpůsobuje nadýmání, což se projevuje neklidem a pláčem. Můžete jej připravovat dušené nebo ho přidat do polévky, mnoha dětem však chutná samo o sobě a není třeba jej schovávat do pokrmů. Kyselé se doporučuje až od 1. roku věku.