Pěstování česneku na zahradě: Sázení na jaře a na podzim, moření, hnojení, sklizeň i skladování

Pěstování česneku má své kouzlo. Není náročné, zvládnete jej i jako začínající pěstitelé a odměnou vám bude úroda v podobě palic obsypaných stroužky s ostrou chutí a léčivými vlastnostmi. Přečtěte si postup, kdy, jak hluboko a daleko od sebe pacibulky či stroužky sázet, jak je mořit (s chemií i bez ní) a zjistěte výhody jarní i podzimní výsadby. Naučte se sklízet a poté uskladnit úrodu tak, aby se neznehodnotila.

Obecné zásady pěstování česneku

Pěstování česneku je jednoduché a zvládnou jej i nezkušení zahrádkáři. Jako u každé jiné plodiny je důležité dodržovat termíny a základní pravidla pro sázení, hnojení i sklizeň. Ze všeho nejdřív začněte nákupem kvalitní certifikované sadby, a to nejlépe od pěstitele nebo šlechtitele. Pěstování ze stroužků ze supermarketu je možné, ovšem s nejistým výsledkem. Může jít o zahraniční odrůdu, které se v našich klimatických podmínkách nebude dařit, kvůli čemuž zůstanete bez úrody. A co hůře, mohli byste si do půdy nechtěně propašovat škůdce nebo parazita, který by se postaral, abyste se už žádné úrody ani nedočkali.

Jak pečovat o česnek na zahradě

Sázejte pouze české odrůdy, které jsou přizpůsobené našemu prostředí.
Stroužky i pacibulky kupujte od šlechtitelů, pěstitelů nebo ze zahrádkářských potřeb. Nevhodné jsou stroužky ze supermarketů, tržišť, stánků podél silnic nebo s označením „vhodné pro sazbu“.
Pro výsadbu je nutná správná příprava půdy. Můžete použít kvalitní kompost nebo zelené hnojení. Jde o rostliny jako vikev huňatá nebo svazenka vratičolistá, které je nutné posekat a zaorat do hlíny 2 měsíce před výsadbou česneku. Vhodná jsou i kombinovaná průmyslová hnojiva s obsahem síry a draslíku jako např. Cererit.
Při sázení dbejte na správné umístění stroužků do půdy (podpučím dolů).
Rostliny zalijte, pokud je půda suchá do hloubky 10 cm. V teplém počasí je zlehka zalévejte pravidelně každé čtyři dny. Půdu dlouhodobě nepřemokřujte kvůli riziku vzniku houbových chorob. Rostliny potřebují nejvíce vody přibližně od poloviny května do poloviny června.
Stroužky nesmí čouhat ven z půdy, protože by se k nim mohla snadno dostat plíseň.
Zažloutlé špičky listů nejsou projevem suchosti, ale chybějících živin. Potřebné látky jim dodá hnojivo.
Zaschlé listy není nutné odstraňovat.
Pravidelně odstraňujte půdní škraloup a plevel.
Květní stvoly vypadají krásně, ale rostlinu ve skutečnosti okrádají o spousty energie a materiálu, který pak chybí přímo na stroužcích. Palice s květenstvím odstraňte ihned po jejich objevení (hlávkování).

Jak vybrat zahradní substrát?

Množení pacibulkami a stroužky

Pacibulkami (semínky)

Množení česneku pacibulkami je možné pouze u paličáků a zabere dva až třikrát více času než pěstování ze stroužků. Pacibulky, jež zejména začínající pěstitelé považují mylně za semínka, lze získat u pěstitelů nebo z vlastní úrody – stačí na rostlinách ponechat květy až do plného vyzrání palic a sklidit je těsně předtím, než z nich začnou pacibulky samy vypadávat. Pacibulky vhodné pro výsadbu na příští rok by měly dosahovat velikosti nejméně 2 mm. Do příští výsadby je uchovávejte na suchém a chladnějším místě. Nezapomeňte je průběžně kontrolovat kvůli riziku napadení vlnovníkem česnekovým, jenž je zodpovědný za tzv. vyšeptanost stroužků. Pokud k nákaze dojde, postižené kousky vyhoďte a zdravé pro jistotu namořte.

Zajímavostí pacibulek je, že mohou růst i po patrech, jsou jedlé a dobře se loupou. Na druhou stranu obírají mateřskou rostlinu o živiny, kvůli čemuž pak stroužky v cibuli nedosáhnou plné velikosti. Z pacibulek v příští pěstitelské sezóně vyrostou kulaté nedělené (jednostroužkové) cibule. Až z nich na další rok sklidíte plnohodnotnou úrodu. Ačkoli je tento způsob pěstování náročnější než při výsadbě stroužků, rostliny z pacibulek jsou méně náchylné k chorobám, protože nejsou ohrožované původci chorob přebývajícími v půdě.

Stroužky

Mezi méně zkušenými zahrádkáři je kvůli zdlouhavému procesu sázení pacibulek (a poté jednostroužkových cibulek) populárnější výsadba stroužků. Kvalitní kusy zakoupíte v zahrádkářských potřebách, e-shopech zaměřených na pěstitelství i u šlechtitelů. Jelikož je prodej a produkce sadby regulovaná zákonem o oběhu osiva a sadby, budete mít jako pěstitel jistotu, že výsadbový materiál není napaden nebezpečnými chorobami ani škůdci. Zároveň bude odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek.

Registrované odrůdy jsou sice odolné proti viru žluté zakrslosti cibule, ne však proti houbovým chorobám, kvůli nimž je doporučováno stroužky co nejdříve od nákupu namořit. Jak jsme již zmiňovali, snažte se vyhnout sázení konzumního česneku zakoupeného v supermarketu nebo na tržišti. Častokrát se prodávané palice za českou odrůdu pouze vydávají.

Moření před výsadbou

Moření je jedinou možností, jak se spolehlivě zbavit škůdců a nemocí uschovaných v stroužcích. Pro některé pěstitele je nutné a jiní se mu vyhýbají. Pokud pěstujete česnek na stanovišti, kde již v minulosti rostl, moření je rozhodně na místě. Lze jej provést pomocí speciálních chemických přípravků (např. Sulka), ale i přírodně, tedy bez chemie. Který způsob je vám bližší a čím konkrétně jej lze mořit?

Sulkou: Chemický přípravek Sulka neúčinkuje na háďátko zhoubné, ale je velmi účinný proti vlnovníku česnekovému. Stroužky namočte již začátkem září na 2 hodiny do 5% roztoku Sulky. Poté je nechte proschnout na papírové utěrce a uskladněte na suchém, dobře větraném místě až do podzimní výsadby. Stroužky nenechávejte ponořené v roztoku déle než 3 hodiny, mohly by se spálit. Před samotnou výsadbou je namočte na 2 hodiny do studené vody, čímž stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy.
Solí: Mořicí roztok připravíte vsypáním jedné lžíce soli do tří litrů teplé vody. Do něj stroužky ponořte na několik minut, poté je vytáhněte a nechte proschnout.
Hypermanganem: V půl litru studené vody rozmíchejte dva krystalky hypermanganu. Ve vzniklém světle růžovém roztoku nechte stroužky namočené po dobu 24 hodin. Takto ošetřené kusy jsou vhodné k okamžité výsadbě. Stroužky hypermanganový roztok natáhnou, budou rychleji kořenit a zmenší se i jejich náchylnost k onemocnění různými chorobami.
V horké lázni: Stroužky ponořte na 25 minut do vody ohřáté na 50 °C a snažte se udržovat po celý čas stejnou teplotu. Při jejím překročení by nemuselo ze stroužků nic vzejít. Horká koupel ničí háďátka, viry, bakterie i plísně. Působí na povrchu i uvnitř stroužku.
V přesličkovém odvaru: Sušenou přesličku (100 g) zalijte litrem studené vody a nechte 24 hodin louhovat. Poté výluh na 30 minut povařte a po vychlazení na 50 °C do něj stroužky na 25 minut ponořte.

Jak, kdy, kam a po čem sázet česnek

Kam sázet a příprava půdy na výsadbu

Rostlinám se bude nejlépe dařit na slunném a teplém stanovišti s dostatečným prouděním vzduchu. Ocení bohatě vyživenou a dobře propustnou půdu, jež by měla být středně těžká (hlinitopísčitá) a nepřemokřená. Půdu je doporučováno měsíc až dva týdny před výsadbou prorýt a zbavit plevele. Poté zapracujte do hloubky asi 15 cm vyzrálý kompost nebo speciální hnojivo s obsahem vázané síry. Rostlina má ráda jemnou a důkladně prokypřenou půdu, naopak nesnáší čerstvě pohnojenou hlínu, chlévský hnůj a nadbytek dusíku, který zhoršuje kvalitu a trvanlivost úrody. Pokud ji plánujete sázet do vyvýšeného záhonu, měla by stačit výška do 20 cm.

Po čem jej ne/sázet

Nevhodné předplodiny

Pěstovatelské stanoviště byste měli každoročně měnit. Na stejné místo jej lze vysadit po třech až pěti letech. Některé předplodiny mohly v loňských sezónách zavléct do záhonu plísně nebo škůdce, a proto nejsou pro pěstování česneku vhodné. Které to jsou?

Cibule,
pórek,
pažitka,
česnek,
fazole,
hrách.

Jak udělat vyvýšený záhon? Jak na kompostování na zahradě?

Vhodné předplodiny

Česneku svědčí místo po bramborách, protože po nich zůstává v půdě dostatek pro něj tolik potřebných živin. Líbí se mu i na záhoně po jahodách (nebo s nimi), kdy je ovšem nutné zkontrolovat kvalitu půdy, aby se v ní nevyskytovalo nemilé překvapení v podobě háďátka zhoubného. Můžete jej zasadit i po košťálovinách, rajčatech, okurkách nebo tykvovité zelenině.

Co lze vedle něj zasadit?

Jahody,
okurka,
rajče,
mrkev,
salát,
černý kořen,
ovocné stromy a keře,
růže (česnek zintenzivňuje jejich vůni).

Jak na pěstování rajčat? Pěstování cibule na zahradě

Jak hluboko a daleko od sebe sázet

Pokud česnek pěstujete na poli nebo zahradě, dbejte na to, aby se vzdálenost mezi jednotlivými řádky pohybovala kolem 20 až 30 cm. Díky tomu se vám bude záhon pohodlně obdělávat a nebude zarůstat plevelem. Mezi stroužky dodržujte mezery v rozmezí 8 až 15 cm. Stroužky sázejte 6 až 10 cm hluboko podle toho, zdali vysázíte na jaře nebo na podzim. Všeobecně platí, že čím dříve česnek sázíte, tím hlouběji jej musíte umístit do půdy.

Místo sázecích kolíků používejte lopatku, jež půdu neudusá ani neupěchuje. Díky vzdušné půdě bude moct rostlina lépe zakořenit. Pokud preferujete sázení pomocí sázecích kolíků, dbejte na to, abyste díru nevyhloubili do špičky – kořeny rostliny by se musely natahovat přes prázdné místo v hlíně.

Směr sázení

Při sázení česneku záleží i na tom, jakým směrem umístíte jednotlivé stroužky do půdy. Poloha podpučím dolů (širší část s kořínky) a špičkou nahoru zajistí rovný růst natě. Když zasadíte stroužky špičkou dolů, rostlina sice vyroste, ale palice bude deformovaná. A jak zasadit česnekové stroužky, aby byl záhon na první pohled estetičtější, pravidelný a vyrostlé natě se vzájemně nezastiňovaly? Vyzkoušejte orientovanou výsadbu, při které jsou stejným směrem nasměrovaná i bříška stroužků.

Při sázení na větší ploše lze použít tzv. sazeč – nástroj na sázení cibulovin, s nímž výsadba zabere méně času. Co však nedokáže zajistit, je jednotný směr stroužků, kvůli čemuž lze předpokládat výrazně nižší výnos při sklizni.

Kdy a jak sázet na jaře a podzim

Na jaře

Jarní druhy česneku můžete vysazovat od začátku března až do května. Jejich nevýhoda tkví v menší výnosnosti a výhoda zase v odolnosti proti napadení houbomilkou, jež patří k nejčastějším škůdcům. Všeobecně je doporučováno výsadbu zahájit hned zjara, a to ideálně okamžitě po rozmrznutí půdy.

Sázení pacibulek: Pacibulky sázejte časně zjara do půdy ve vzdálenosti asi 3 cm od sebe a do hloubky 6 cm. Na konci července sklidíte jednostroužkové cibulky určené pro další výsadbu na podzim nebo až příští jaro.

Sázení stroužků: Stroužky sázejte do vyhloubených děr s rozestupem 10–12 cm a alespoň 6 cm hluboko.

Na podzim

Podzimní výsadba se mezi zahrádkáři těší větší oblibě než ta jarní. Mnozí z nich nedají dopustit na zimní odrůdy, které jsou charakteristické ostřejší chutí. Na přelomu podzimu a zimy se sází zimní (ozimé) odrůdy. Sázejte je co nejpozději, ideálně v polovině listopadu. V případě příznivého počasí bez mrazu lze výsadbu provést i na začátku prosince. Je důležité, aby před výsadbou klesla teplota trvale pod 9 °C. Takto nízká teplota ochrání rostlinu před napadení mnohými chorobami. Pokud byste sázeli příliš brzy, česnek by mohl začít vzcházet ještě na podzim, což je nežádoucí. Naopak pozdější výsev zase způsobuje nižší výnosy.

Sázení pacibulek: Pacibulky se vysazují nejčastěji na podzim. S výsadbou nemusíte čekat až do listopadu, klidně se do práce pusťte už v září. Sázejte je do řádně označených řádků na srovnaný a odplevelený záhon. Měly by od sebe být vzdálené 3 cm a umístěné 6 cm do hloubky. Jakmile se na jaře oteplí, nenechte záhon zarůst plevelem. Tenoučké rostlinky byste pak nemuseli najít. V červenci sklidíte kulaté nedělené (jednostroužkové) cibulky určené pro výsadbu na příští rok.

Sázení stroužků: Stroužky sázejte 5 cm od sebe v řádcích vzdálených 25 cm a do hloubky 5–7 cm. Vyvlékl se vám stroužek ze slupky? Nezoufejte, nic se mu nestane a pravděpodobně z něj rostlina vyroste. Naschvál je však neloupejte. K sadbě vybírejte velké a nepoškozené stroužky.

Jak, čím a kdy hnojit?

V rámci přípravy půdy na podzimní výsadbu lze používat kombinovaná hnojiva s obsahem síry jako Cererit nebo NPK. Cílem jarního hnojení půdy před výsadbou česneku je především dodání dusíku. Jako ideální prostředek se jeví ledek vápenatý (15% N), který je minerálním hnojivem se snadnou rozpustností a rychlým nástupem působení. Vhodný je i síran amonný (20% N), který rostlině dodá ve 3–4 dělených dávkách nezbytné množství síry potřebné pro tvorbu silic. První dávku aplikujte brzy na jaře a další dávky vždy po měsíci. K aplikaci poslední dávky by mělo dojít krátce před odhlávkováním květních stvolů s pacibulkami. Poté již není další hnojení nutné.

Česnek nesnáší přímé hnojení organickými hnojivy. Nedoplňujte k němu zbytečně ani chlor a dusík, který jej oslabuje a zhoršuje trvanlivost úrody. Hnojivo s obsahem dusíku lze do půdy přidat, když mu žloutnou listy. Nepřidávejte k němu ani čerstvý hnůj, močůvku, kuřinec a slepičince.

Co mu naopak velmi prospívá, je kvalitní kompost, hnojiva s draslíkem ve formě síranu draselného a rozleželý hnůj, který je nutné s půdou důkladně promíchat. V květnu a červnu můžete k rostlinám přidat také výluh z kopřiv.

Ochranný chemický postřik

V polovině června někteří zahrádkáři přistupují k aplikaci postřiku fungicidu (Ortiva, Askon) proti listové rzi a kladosporiové skvrnitosti, který je nutné po dvou týdnech opakovat. Pokud se pro něj rozhodnete, aplikujte jej v podmračeném dni bez deště a s teplotou maximálně 25 °C.

Jak vybrat hnojivo?

Nejčastější choroby a škůdci

Nejspolehlivější prevencí proti chorobám a škůdcům je volba zdravé sadby, kterou je nutné vysadit do řádně připravené půdy. Na místě je také moření stroužků před výsadbou. Náchylnost k různým onemocněním a poškození škůdci zvyšuje přehnojování a přemíra dusíku. S jakými nepřáteli se rostliny setkávají nejčastěji?

Bílá sklerociová hniloba: Jakmile se tato choroba k rostlinám dostane, musíte je bez milosti zničit. Pro další výsadbu nepoužívejte ani zdánlivě zdravé rostliny z napadené várky. Rostlinám při ní začnou odumírat kořeny a na povrchu se objeví bílá propletená vlákna. Stroužky podléhají suché hnilobě, hnědnou a vysychají. Proti této nemoci nepomůže žádná chemická obrana. Pokud se v půdě objeví, nesmíte na daném místě pěstovat česnek následujících 10 let. Kromě česneku postihuje i cibuli.
Háďátko zhoubné: Přenáší se nekvalitní sadbou a zamořuje půdu, ve které se pak obtížně pěstují i další cibuloviny, brambory či dokonce i jahody. Ani u něj neexistuje žádná účinná chemická obrana. Napadené rostlině žloutnou listy, odumírají kořeny, zpomaluje se růst a plody praskají. Při napadení je nutné veškerý porost zničit (včetně plevelu), po sklizni posypat půdu dusíkatým vápnem a překrýt fólií na jeden měsíc. Na tomto místě nesázejte zmíněné plodiny po dobu 5 let.
Houbomilka česneková: Tato moucha klade na jaře k rostlinám vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy vykusující dovnitř rostliny chodbičky. To je deformuje a způsobuje větší náchylnost k dalším chorobám. Nejúčinnější zbraní proti tomuto škůdci je pokrytí záhonku bílou netkanou textilií nebo chemický postřik. Měla by pomoct i jarní výsadba.

Další choroby a škůdci

Fuzáriová hniloba (fusarium): Jde o houbovou chorobu postihující především česnek zasetý v těžší půdě, jež není během vlhkých let dobře provětrávaná. Poznáte ji podle nafialovělého zbarvení, odumírání kořenů a zakrnění rostlin. Prevencí je výsadba v období, kdy teplota půdy klesne pod 9 °C.
Rez česneková: Šíření tohoto houbového onemocnění napomáhá vlhké a teplé počasí. Vyskytuje se také na rostlinách hnojených dusíkem. Projevuje se rezavými tečkami a později skvrnami na listech, které později žloutnou a usychají. Chemický postřik proti rzi je vhodný pouze, pokud se nemoc objeví na jaře. Po napadení touto nemocí lze počítat s nižším výnosem, ale na kvalitu plodů by neměla mít výrazný vliv.
Plíseň (Peronospora destructor): Jde o chorobu, která napadá zejména česnek a cibuli. Nejčastěji se vyskytuje v teplém a vlhkém prostředí, které vytváří ideální podmínky pro její rozvoj. Poznáte ji podle šedobílých až fialových plstnatých povlaků na spodní straně listů a žlutých a světle zelených skvrn na horní straně. Postižené listy začínají žloutnout, usychat a postupně odumírat. Abyste se tomuto onemocnění vyhnuli, používejte kvalitní osiva a sadby, vyhýbejte se přemokření půdy a listů, cibulky před sázením namořte a pravidelně střídejte plodiny pěstované na jednom stanovišti. Kromě Peronospora můžete na své úrodě objevit i modrou plíseň (Penicillium), jež žije přirozeně na odumřelých částech rostlin.
Vlnovník česnekový: Tento roztoč se snadno šíří vzduchem a největší zkázu páchá na uskladněné úrodě. Způsobuje tzv. vyšeptávání stroužků, které se projevuje matným povrchem, scvrkáváním a hnědnutím. U rostlin zase deformuje listy. Nejúčinnější prevencí proti němu moření Sulkou.
Drátovci: Jde o světle hnědé až nažloutlé tuhé larvy kovaříků, jež se v půdě vyvíjejí řadu let. Na cibulkách způsobují mělká poranění, která úrodu znehodnocují z pouze estetického hlediska. Přes poranění se však mohou do cibulek dostat různé infekce.
Slimáci a plzáci: Plži škodí celé rostlině – okusují listy i cibulky ukryté v půdě. Nejčastěji škodí plzák španělský. Při vysokém výskytu plžů je nutné použití jedů.

Druhy česneku a nejoblíbenější odrůdy

Rozdíl mezi paličákem a nepaličákem

Z botanického hlediska rozlišujeme dva druhy česneku, a to paličák a nepaličák. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

Paličák

Paličák (Allium sativum var. ophioscorodon) vytváří dlouhý květní stonek (palici), který se na konci spirálovitě stáčí. Má kulovité květenství, ze kterého vyrůstají pacibulky. U rostlin, od kterých se neočekává získání pacibulek za účelem jejich výsadby v další sezoně, je nutné provádět tzv. hlávkování. Jde o vylamování květních stvolů, které rostlinu zbytečně vysilují a také stojí za snížením výnosu. Paličák dále poznáte podle fialového zbarvení. Stroužky jsou větší a směřují ke středu, kde se nachází tvrdý stvol. Jeho nevýhodou je kratší trvanlivost při uskladnění.

Nepaličák

Nepaličák (Allium sativum var. sativum) je speciálně vyšlechtěným druhem, který nevytváří květní stonek. Živiny tak neputují do palice drobných květů, ale přímo ke stroužkům, které díky tomu obsahují více silice a mají intenzivnější chuť. Stroužky jsou v palici uspořádané nepravidelně do tvaru spirály a střed cibule vyplňují drobnější stroužky. Předností nepaličáků je jednodušší pěstování, delší trvanlivost a spolehlivější výnos.

Recepty na grilovanou zeleninu

Nejčastější odrůdy

Česnek patrně pochází ze střední Asie, kde vznikl z planého druhu Allium longicuspis. Původní domovinou je Mongolsko a Kyrgyzská step. V současnosti se pěstuje v Evropě, Asii, Africe i v Americe. Celosvětově je známo 650–700 odrůd.

Nejvíce se mu daří ve své původní lokalitě, což je také důvod, proč se cizokrajným odrůdám u nás většinou nedaří. Od výběru odrůdy se odvíjí čas výsadby i sklizně, chuť i velikost stroužků. Česnek může být buďto konzumní, nebo sadbový. Zatímco konzumní je určený pro přímou spotřebu, ale jeho cibulky nejsou vhodné pro sázení, sadbový je určený pro pěstování. Je kvalitní a jeho výsadba na poli je kontrolovaná. Které odrůdy sadbového česneku patří mezi nejznámější?

Odrůdy vhodné pro sklízení nazeleno

Některé odrůdy umožňují předčasnou sklizeň cibulí, jež nejsou určené k dlouhodobého skladování. Nejvhodnější odrůdy pro sklizeň nazeleno jsou Bjetin (paličák) a Anton (nepaličák).

Top 10 ozimých (zimních) odrůd českého česneku

Druh	Ne/paličák	Barva	Počet stroužků	Sklizeň	Chuť
Anin	paličák	bílo-fialová	9–15	kolem 15. července	ušlechtilá, příjemně ostrá
Anton	nepaličák	šedo-fialová	8–12	začátek července (nazeleno)	příjemně ostrá
Bjetin	paličák	fialová	8	začátek července (nazeleno)	ušlechtilá, velmi ostrá
Blanin	paličák	šedo-bílá	6–12	kolem 25. července	jemná ušlechtilá
Dukát	paličák	bílá	5–7	začátek července	štiplavá se silným aroma
Džambul	paličák	fialová	10–12	kolem 15. července	příjemně ostrá
Havran	paličák	šedo-fialová	6	kolem 20. července	ušlechtilá až velmi ostrá
Jovan	paličák	bílo-fialová	6	kolem 25. července	příjemná, ušlechtilá, velmi ostrá
Lukan	nepaličák	šedo-bílá	8–17	kolem 10. července	velmi příjemná, ušlechtilá, ostrá
Slavin	paličák	fialová	10–15	kolem 20. července	velmi příjemná, ušlechtilá, ostrá

Top 5 jarních odrůd českého česneku

Druh	Ne/paličák	Barva	Počet stroužků	Sklizeň	Chuť
Benátčan	nepaličák	bílá	12–17	začátek srpna	velmi příjemná, ušlechtilá, ostrá
Japo II	nepaličák	bílá	8–13	začátek srpna a později	velmi příjemná, ušlechtilá, ostrá
Lumír	paličák	bílá	11–15	přelom července a srpna	ušlechtilá, ostrá
Matin	nepaličák	bílá	8–13	přelom července a srpna	příjemná, ušlechtilá, jemně ostrá
Mirka	paličák	šedo-fialová	10	kolem 25. července	příjemná, ušlechtilá, velmi ostrá

Kdy a jak sklízet úrodu

Určit správnou dobu pro sklizeň není jednoduché, neboť úroda má být dostatečně zralá, ne však přezrálá.

Kdy sklízet paličák a nepaličák

Paličáky se sklízejí, když mají ještě 5 dužnatých listů, které mohou být žluté (ne však suché). Jejich připravenost na vytáhnutí z půdy poznáte i podle narovnaných květních stvolů. Z tohoto důvodu je dobrým krokem ponechat na několika málo rostlinách palice s květenstvím i za cenu jejich nižšího výnosu. Nepaličáky začněte z půdy vytahovat tehdy, když nať ze zhruba poloviny rostlin lehne na zem.

Postup sklizně

Do sklizně se pouštějte za suchého počasí, kdy není půda nasáklá vodou. Nejdřív rýčem zajeďte kolmo do země tak, abyste cibuli nepřeřízli, poté rostlinu opatrně nadzvedněte, a nakonec lehce vytáhněte. Plody očistěte rukama od hlíny a neoklepávejte je o sebe, aby se nepoškodily a nezačaly hnít.

Jak uskladnit úrodu po sklizni

Na rozdíl od cibule není vhodné nechávat česnek ležet několik dní na záhonu, aby proschnul na slunci. Po sklizni jej svažte palicemi k sobě (po cca 10 kusech) a na měsíc pověste na suché, stinné a dobře větrané místo. Poté z plodů odstřihněte kořeny, zkraťte stonky a odstraňte znečištěné svrchní slupky.

Jak sušit česnek a uskladnit jej na zimu

Jak jej sušit a uchovat

Očištěné plody s ustřiženými kořeny a zkrácenými stonky svažte po 2–3 kusech a pověste do chladné místnosti. Během skladování by jim mohlo uškodit přímé sluneční záření a vysoké teploty. V teplém prostředí by stroužky začaly klíčit, čímž by se znehodnotily. Plodům se bude nejvíce dařit na vzdušném místě, ideálně v průvanu. Neměl by jim ublížit ani mírný mráz.

Další tipy na uskladnění úrody

Existují i další způsoby, jak skladovat a zpracovat česnekovou úrodu doma (nejen v bytě). Které to jsou?

Zamražení: Pokud chcete, aby si česnek zachoval svou šťavnatost, dejte ho do mrazáku. Jednotlivé stroužky oloupejte, rozložte a nechte zamrazit. Poté je nasypte do mikrotenového pytlíku nebo plastové dózy a vraťte zpátky do mrazáku.
Sušení: Stroužky nakrájejte na tenké plátky a nechte volně sušit 2–6 dní na perforované podložce. Průběžně je kontrolujte, zdali nezačínají plesnivět nebo hnít. Pokud máte sušičku potravin, směle ji použijte. Na poloviny nakrájené stroužky sušte do křupava při nízké teplotě do 50 °C zhruba 6 hodin.
Naložení do oleje: Skvělou variantou pro uskladnění úrody je i konzervace v olivovém oleji. Jak na to? Očištěné a oloupané stroužky vložte do uzavíratelné sklenice, zalijte je olivovým olejem a uskladněte v lednici. Nakládaný česnek můžete ještě před zalitím olejem posypat pepřem a solí. Ke stroužkům lze přidat chilli papričky, bobkový list, hřebíček, tymián, rozmarýn nebo šalvěj.
Naložení do soli: Kilogram česneku oloupejte, prolisujte nebo rozmixujte a smíchejte s 300–400 gramy soli. Poté jej napěchujte do čistých sklenic a povrch posypte tenkou vrstvou soli. Sklenice uzavřete a skladujte je na temném a suchém místě. Při použití takto zpracovaného česneku již nepřidávejte do pokrmu sůl.
Konzervace v octu: Nakládaný česnek v octu lze připravit velmi jednoduše. Oloupané stroužky vložte do sklenice, zalijte jablečným octem a pořádně uzavřete. Nechte jej 3–4 týdny odležet v lednici a i nadále skladujte v chladu.

Jak vybrat sušičku potravin? Zpracování ovoce a zeleniny