Vstupujete na stránky pro osoby starší 18 let.
Kliknutím na tlačítko „Vstoupit“ prohlašuji, že jsem starší 18 let a nepřipustím, aby ke zde uvedeným datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.
Vstupujete na stránky pro osoby starší 18 let.
Kliknutím na tlačítko „Vstoupit“ prohlašuji, že jsem starší 18 let a nepřipustím, aby ke zde uvedeným datům přistupoval kdokoli nezpůsobilý či nezletilý.
Kompostování na zahradě: Jak správně založit kompost a jak jej využít?
Kompostování je tak trochu alchymie, jíž výsledkem je vlastní bio hnojivo s bohatým využitím. V našem článku se dozvíte, jak postupovat při zakládání kompostu i jak se o něj starat. Získáte informace o jeho přehazování, urychlení zrání i vhodné péči na podzim a v zimě. Víte, jak jej využít? Poradíme vám také s výrobou kompostéru z palet.
Jak založit kompost na zahradě
Pro založení zahradního kompostu nepodceňte zejména následující kroky:
- Volba správného kompostéru
- Určení vhodného místa
- Založení kompostu
Volba kompostéru
Nejjednodušším způsobem je určit si jedno místa, kam budete biologický odpad ukládat. V různých prohlubních a jámách však nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu, což způsobuje hnilobu. Mnohem lepší variantou je dřevěná ohrádka, kterou si můžete sami vyrobit, nebo jednoduše koupit. Na dřevěnou konstrukci doporučujeme použít modřín, který tak snadno nepodlehne procesu tlení. Trendem posledních let jsou plastové kompostéry, které lze pořídit v různých velikostech a tvarech. Protože nemívají mnoho vzdušných stěn, nedávejte do nich příliš mokrý odpad – nedocházelo by tak k rozkladu bioodpadu, ale k jeho hnití. Pokud si nevíte s výběrem rady, přečtěte si našeho rádce.
Jak funguje kompostér
Jeho hlavní schopností je nápodoba tzv. humifikace – biologických půdních pochodů, za kterými stojí všemožné mikroorganismy. Díky ní dochází k rozložení organických zbytků na humus, který je nejkvalitnějším bio hnojivem, které lze získat.
Kam umístit nádobu
Nádobu nestačí postavit na první místo v zahradě, které vám padne do oka. Jaké podmínky by mělo splňovat?
- Kontakt s půdou: Pro biomasu je zcela nevyhnutelné, aby se dotýkala půdy. Díky volnému dnu do ní budou moci pronikat užitečné mikroorganismy, červi a žížaly, jež se postarají o její pravidelné provzdušňování a rychlejší rozklad odpadu.
- Vyvýšené místo v polostínu: Zabrání stoupání vody z mokré půdy do biomasy.
- Pozor na slunce, vítr a déšť: Rozkládající se směs organického odpadu by měla být chráněna před přímým slunečním světlem, větrem i deštěm. Zatímco déšť by mohl způsobit hnití bioodpadu, slunce by jej nejenže vysušovalo, ale v létě by mohlo vést až k samovznícení kompostu. Vysoké teploty způsobené přímým slunečním zářením navíc zabíjí organismy nezbytné pro tvorbu humusu. Nádoba musí disponovat víkem nebo být alespoň schovaná pod stříškou.
- Celoroční přístup: Při výběru vhodného místa myslete i na pohodlný přístup k nádobě. Měli byste se k ní dostat i s kolečkem, zahradním vozíkem nebo košem na sekačce.
- Dostatek prostoru kolem nádoby: Aby bylo možné bioodpad provzdušňovat pomocí speciální tyče nebo jej přehazovat vidlemi, musí být kolem nádoby dostatek volného místa.
- Dál od domu i sousedů: Proměnou odpadového materiálu na humus vznikají látky, které nemusí lahodit každému nosu. Proto nádobu umístěte ideálně do odlehlého koutu zahrady, kde nebude zápach obtěžovat vás ani sousedy.
Založení kompostu
Po tom, co jste vybrali vhodné místo, přichází na řadu úprava podkladu. Pod nádobou musí být pouze čistá půda, a tedy bude možná nutné odstranit případnou trávu. Pro správné nastartování kompostovacích procesů je důležitý nejen přímý kontakt s půdou, ale také provzdušnění spodního patra. Toho dosáhnete, když jako první vrstvu použijete nalámané větve, slámu, listí, papír, kůru či hobliny a otevřete větrací ventil. Tato vrstva by měla být vysoká asi 25 cm. Na dno nejdřív uložte větvičky, poté vlhké spadané listí nebo čerstvě posečenou trávu atd. Přeměnu organických látek na humus poznáte tak, že se obsah nádoby začne do 2 dní výrazněji zahřívat.
Patří vápno na kompost?
Ačkoli se v minulosti k humusu přidávalo vápno, dnes se od tohoto kroku upouští a je spíše nedoporučováno. Do biomasy jej není vhodné použít v žádné formě. Důvodem je zvyšování hodnoty pH, jež snižuje aktivitu bakterií potřebných pro rozkládání bioodpadu a prodlužuje dobu zrání kompostu.
- Pálené vápno: Sice podporuje rychlé tlení, tlumí nepříjemný odér a ničí semena plevelů, raději jej nepoužívejte, protože kromě semen likviduje i užitečné mikroorganismy zabydlené v biomase. Navíc je po styku s čerstvým materiálem zodpovědné za obrovské ztráty tolik potřebného dusíku.
- Dusíkaté vápno: Někteří zahrádkáři ho přidávají k bioodpadu, protože se umí postarat o zničení všemožných škodlivých zárodků, klíčících semen plevelů, škůdců a různých chorob. I tato forma však ohrožuje harmonický život užitečných bakterií a organismů žijících v humusu.
Jak správně kompostovat
Kompostování se dlouhodobě těší obrovské popularitě mezi zahrádkáři. A není divu! Představa proměny bioodpadu na vlastní organické hnojivo musí většinu pěstitelů chytit za srdce. Každá domácnost a zejména pak zahrada je plná přebytků organického původu, které by byla škoda nevyužít pro získání tohoto velmi cenného materiálu. Ten dokáže posloužit jako univerzální bio hnojivo, které lze použít na všechny druhy rostlin. Aby bylo opravdu kvalitní a bohaté na živiny, držte se následujících zásad kompostování v kompostéru:
Vyvážená skladba materiálů
Pestré spektrum živin je důležité pro kvalitu a dobrou rozložitelnost bioodpadu. Kombinujte co nejvíce druhů materiálů – posečenou trávu, listí, mech, slámu, podrcené větve, zaschlé drny, piliny, kůru, hnůj, organické zbytky z kuchyně, dřevěný popel, ale i lepenku či nepotištěný papír.
Aby byl výsledek výroby kompostu opravdu kvalitní a všechno probíhalo, jak má, musí se biomasa skládat z dvou hlavních složek – dřevěného a zeleného materiálu. Ideální poměr těchto složek je 2–3 díly dřevěného materiálu na 1 díl zeleného. Dřevěný odpad obsahuje hodně uhlíku a zařazujeme k němu slámu, kůru, dřevo a piliny. Čerstvý zelený materiál je zase bohatý na dusík a tvoří jej posekaná tráva, kuchyňský bioodpad, koňský hnůj, hnůj skotu, listí a jehličí. Cenným materiálem jsou také kopřivy a plevele zbavené kořenů a zralých semen.
Přehazování
Průběžné přehazování kompostu zajistí provzdušnění a promíchání všech složek, a omezení zápachu. Díky přísunu kyslíku budou moct správně fungovat mikroorganismy, které jsou nevyhnutelné pro správný rozklad biomasy.
Zajištění optimální vlhkosti
Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, zatímco její nadbytek vede k tlení – a proto biomasu při silnějších deštích prosypávejte například pilinami. Správnou vlhkost odhalíte jednoduše – vezměte do dlaně kousek rozloženého materiálu a pevně jej zmáčkněte. Pokud se neobjevilo moc vody a materiál zůstal stlačený k sobě, máte vyhráno. Aby nebyl naopak ani příliš suchý, je vhodné jej zejména během horkých letních měsíců provlhčit dešťovou vodou.
Zavolejte na pomoc žížaly
Existuje speciálně vyšlechtěný druh žížal, který si rád smlsne na bioodpadu z kuchyně i zahrady. Využití najde především v uzavřených plastových nádobách tzv. vermikompostérech, které jsou vhodné jak na zahradu, tak v menším provedení i do bytu.
Kompostování na podzim a v zimě
Na podzim se snažte do kompostéru uložit tolik bioodpadu, kolik to půjde. Čím více jej na zimu připravíte, tím lépe, neboť se prohřátá biomasa stane na celou zimní sezónu útočištěm pro aerobní bakterie, žížaly i půdní organismy. Ani během chladné zimy se proces rozkladu v nádobě nezastavuje, a proto byste neměli být k třídění organického odpadu lhostejní.
Hlavní „potravou“ mikroorganismů, bakterií a žížal se v zimě stávají zbytky z kuchyně. Šťastnější bude, když jej obdaříte větším množstvím nadílky najednou, než abyste k němu chodili každý den s malou hrstí slupek. I v tomto období se snažte dodržovat co nejvyváženější skladbu materiálu v nádobě a přidávejte k němu zeleninu, ovoce, kávovou sedlinu, čajové sáčky (bez kovových spon), skořápky z vajec a ořechů, odumřelé stonky a listy z pokojových rostlin, kuchyňské papírové utěrky, ale i malé množství dřevního popela. Aby byl i v tomto období zachovaný správný poměr zeleného (dusík) a hnědého (uhlík) materiálu, je dobrý nápad si před zimou udělat zásobu odřezků větví a kousků kůry.
Biomasu nikdy nerozhrabávejte a nově přidaný materiál jen lehce prohrabte s vrchní vrstvou. Kromě toho, že byste tím zpomalili rozklad jednotlivých složek, unikalo by z něj i teplo a plyn, které vytváří stabilní prostředí pro tolik užitečné mikroorganismy. Ideální je použít nerezový, spirálovitě zatočený provzdušňovač humusu, tzv. aerátor, s nímž dostanete kyslík do vnitřních částí biomasy bez vystavení mikroorganismů prudkým změnám teplot.
Zrání, urychlení a využití kompostu
Jak dlouho zraje
Pokud je dobře založený, zraje zhruba jeden rok. Během tohoto času projde 3 stádii:
- Čerstvý (surový): Tato fáze trvá 2–6 měsíců. Jsou v něm ještě stále rozeznatelné jednotlivé materiály a probíhají v něm procesy rozkladu. Můžete jej použít na přihnojení rajčat, brambor a okurek. Není však vhodný pro sazenice, protože by je mohl spálit.
- Zralý: Jeho stáří je asi 6–10 měsíců. Má tmavě hnědou až černou barvu, a ještě v něm jsou vidět skořápky od vajec. Po prosetí a zbavení velkých částic jej směle použijte k podpoře růstu travnatých a zahradních ploch, záhonů, květin i zeleniny. Jelikož překypuje živinami, raději s ním šetřete. Mohli byste rostliny přehnojit.
- Kompostovaná zemina: Již neobsahuje tolik výživných složek, a proto ji můžete bez obav využívat bez jakéhokoliv omezení.
Tipy na urychlení zrání
I když nejde humus plný živin získat mávnutím kouzelného proutku, proces jeho zrání se dá vcelku snadno urychlit. Co pro to lze udělat? Buďto k němu přidejte chlévský hnůj (napomáhá rozkladu), použijte tzv. urychlovač kompostu (směs látek a enzymů, které pomáhají rychlejšímu rozkladu), nebo častěji přehazujte (nejlépe aerátorem).
Můžete si také vyrobit domácí urychlovač zrání: Rozetřete dohladka 1 kostku droždí s 1 lžičkou cukru. V zahradní konvi připravte roztok z 10 l vlažné vody a 1 kg cukru, a vmíchejte do něj pastu z droždí a cukru. Prolitím biomasy tímto aktivátorem se zvýší teplota v nádobě a veškeré bakterie a mikroorganismy budou chrochtat blahem. A rychleji rozkládat.
Využití: Od zahrady po květináč
O tom, že je hnojivo z vlastní zahrádky hotovým pokladem, již víte. Znáte však i nejčastější způsoby jeho využití?
- Mulčování: Použijte jej jako mulč kolem rostlin. Díky němu bude půda lépe absorbovat vodu, udržovat živiny a bude odolnější vůči růstu plevelů.
- Hnojení: Živiny obsažené v humusu nadšeně uvítá celá zahrada. Zapracujte jej brzy na jaře k ovocným stromkům (ještě před vyrašením prvních pupenů) nebo do zeleninových záhonů.
- Zlepšení kvality půdy na zahradě: Smíchejte jej s hutnou zahradní půdou, která se těžce odvodňuje. Výsledkem bude uvolnění struktury půdy, která usnadní kořenům rostlin pronikat do větší hloubky.
- Při zakládání nových záhonů: Přidejte jej do jámy nebo květináče při výsadbě nových rostlin. Substrát bude zadržovat více vody a kořeny rostliny se dostanou hlouběji.
- Při přesazování: Přesun do většího květináče nebo na jiné stanoviště na zahradě bývá pro rostlinu náročný. Přidáním trochu bio hnojiva podpoříte její růst na novém místě.
- Kompostový výluh: Smícháním humusu ve vodě získáte velmi výživné tekuté hnojivo. Díky němu budou rostliny silnější a rychleji porostou.
- Podpora biologické aktivity: Hnojivo obsahuje mikroorganismy, které jsou pro půdní ekosystém mimořádně prospěšné.
Jak vyrobit kompostér z palet
Pokud již nějaký čas pokukujete po dřevěných kompostérech na zahradu a náhodou vám v kůlně přebývá pár starých palet, poslechněte volání osudu a pusťte se do práce. Jak postupovat při stavbě dřevěné ohrádky na bioodpad?
- Zajistěte si 4 kusy palet.
- Připravte vhodné místo. Podrobnosti o něm si přečtěte v sekci Jak založit kompost na zahradě.
- Palety postavte do tvaru kostky (delší stranou k zemi) a přišroubujte k sobě.
- Spojte je také několika pozinkovanými hřebíky. Jejich konce by měly zůstat ukryté v dřevě, abyste se o ně při manipulaci s ohrádkou neporanili.
- Spodní rohy spojte pomocí velkých vrutů. Konstrukce tak bude stabilnější a déle vydrží.
- Založte kompost.