Jarní příprava půdy a její vlastnosti

Charakter půdy je jedním z faktorů, který určuje, jaký typ rostlin a plodin bude ideální na vaší zahradě pěstovat. Podobně důležitá je také např. vlhkost, počasí v dané oblasti nebo množství slunečního svitu a podíl zastíněných míst.

Obsah článku

Zrnitost půdy
pH půdy
Jarní příprava půdy

Zrnitost půdy

Určuje ji velikost a zastoupení částic, ze kterých se orná půda skládá. Rovněž ji charakterizuje přítomnost (nebo absence) organické hmoty. Jílovité půdy tvoří mikroskopické částice, které jsou uspořádány tak těsně blízko sebe, že dokáží udržet vlhkost i za teplého počasí. Bývají to ale také studené a přilnavé půdy, které v horku praskají.

Písčitá půda disponuje mnohem většími částicemi. Rychle se prohřívá a dobře propouští vodu. To může být ale i na škodu, jelikož živiny se často v půdě nachází právě ve formě roztoku mezi jednotlivými částicemi. Z tohoto úhlu pohledu se tedy jeví jako ideální půda písčito-hlinitá (s mírnou převahou písku nad jílem).

Stav půdy vždy výrazně zlepší zapracování organických hnojiv. V zásadě dokáže stmelit částice sypké písčité půdy, stejně jako rozdělit jemná zrnka lepkavého jílu. Obsažené mikroorganismy navíc zvýší úrodnost.

pH půdy

Více než milion let trvalo, než se zvětráváním jednotlivých hornin zemské kůry zformovala půda do podoby, jak ji známe dnes. Logicky tak charakter těchto hornin ovlivňuje i půdu, která se z nich vyvinula. Např. žula a jiné starší magmatické horniny nebo pískovce tvoří kyselé půdy, zatímco vápenec a křídové horniny tvoří půdy zásadité.

Půdu proto můžeme kromě zrnitosti dělit i podle její relativní alkality (zásaditosti) a acidity (kyselosti). Tuto charakteristiku měříme na stupnici pH. Ta má rozsah 0 - 14, přičemž neutrálním bodem je pH 7.

Rostliny rostou v půdě s hodnotou pH od 4,5 do 7,5
Pro většinu rostlin je ideální hodnotou pH 5,7 - 6,7
Vyšší pH je pro rostliny příliš alkalické, nižší příliš kyselé

Vysokým obsahem vápníku disponují vápenaté půdy, které jsou alkalické, a mají tedy vysoké hodnoty pH. Přesto mohou být při správném způsobu hnojení velmi úrodné. Okyselit je můžete přidáním většího množství organického materiálu - kompostu.

Protipólem jsou půdy rašelinné, které jsou velmi kyselé. Rašelina je tvořena z odumřelých zbytků rostlin, a tudíž je sama o sobě organickou půdou. Platí tedy opačný postup, pokud chcete půdu více zásaditou, přidejte do ní mletý vápenec. Dávka 0,25 kg na 1 m² dokáže zvýšit pH až o 0,75 jednotky. Je však třeba připomenout, že rašelina prodávaná v obchodech je zpravidla bohatá na živiny, a tak není potřeba ji více upravovat.

Jak je na tom právě vaše půda, zjistíte jednoduše pomocí indikátorových pH papírků nebo měřidel, které zakoupíte na našich stránkách. Samotný rozbor je velmi jednoduchý, stačí se řídit návodem konkrétního výrobce. Dobrým indikátorem jsou také divoké květiny a stromy, které na vašem pozemku rostou. Např. vřesy, břízy nebo borovice signalizují většinou kyselé půdy. Bažanka vytrvalá na druhou stranu preferuje zásadité, vápenaté půdy.

Změřte pH půdy

EXTOL CRAFT 417440
345 Kč – 644 Kč

Měřiče teploty a vlhkosti v 51 obchodech
EXTOL CRAFT 417440
Xiaomi Mi Temperature and Humidity Monitor 2 27012
141 Kč – 1 190 Kč

Měřiče teploty a vlhkosti v 39 obchodech
Xiaomi Mi Temperature and Humidity Monitor 2 27012

Jarní příprava půdy

O začátku přípravy na novou sezonu rozhoduje počasí, konkrétně teplota půdy. Tu můžete měřit půdním (nebo obyčejným) teploměrem vždy ráno, v hloubce cca 7-10 cm. Pokud se bude teplota alespoň 7 dní držet stabilně nad 7 °C, jedná se o jasný signál k začátku jarních prací. Půda by měla být na povrchu drobivá, nelepivá a oschlá.

Ať už necháváte rostliny na záhonech celou zimu (tzv. zelené hnojení), nebo jste půdu nechali zakrytou organickým mulčem, musíte tento materiál nyní zapracovat do půdy. Malé části stačí zakopat cca 20 cm hluboko, větší rostliny hoďte na kompost, popřípadě je před zapracováním rozdrobte.

U odkrytých záhonů záleží, jak moc jste se o ně postarali na podzim. Pokud jste je hnojili i ryli, nyní pouze kypříte zeminu motykou. Pokud ne, čeká vás práce víc. Půdu zpracujte ručně rýčem, popřípadě kultivátorem a dodejte jí živiny vhodným hnojením. Ať už plánujete pěstovat takřka jakoukoliv zeleninu, vyzrálý kompost je univerzálně správnou volbou. Prakticky ho stačí jen rozsypat na propracovaný záhon, nebo ho vpravit do hloubky cca 10 cm. Jaro je rovněž vhodná doba pro založení nových záhonů. Budou tak mít čas se řádně uležet a především načerpat dostatek síly z hnojiva.

Za zmínku stojí připomenout zarytý postoj mnoha zahrádkářů, že rytí ve skutečnosti půdě neprospívá. Nejúrodnější část půdy (humus) se totiž dostává dospod a naopak neúrodná půda se dostává na povrch. Rytí se ale prakticky vyhnete pouze v již zmíněném případě zazimování mulčí, nebo zeleným hnojením.