Jak se naučit kreslit tužkou technikami: frotáž, stínování, šrafování a další

Tečkování (stippling) 

Tečkování je velmi zajímavou a hezkou technikou vhodnou zejména pro trpělivé výtvarníky. Linky i stínování jsou tvořené pouze pomocí drobných teček, přičemž zde platí stejné pravidlo jako u ostatních technik – čím hustší je pokrytí jednoho úseku tečkami, tím bude působit tmavěji. 

Tečkovat můžete grafitovými tužkami nebo černými jemnými popisovači (tzv. fine linery). Začněte třeba tak, že si tužkou jemně načrtnete na papír libovolný motiv, který následně rozdělíte na světlé, zastíněné a tmavé oblasti. Světlá místa potečkujte jen řídce, zastíněná místa o něco hustěji a tmavé oblasti nejhustěji (případně je lze úplně vybarvit). 

Pro tuto techniku se vám hodí zejména popisovače s hroty různých velikostí. Pro tmavší odstíny volte tloušťku 0,2 mm a pro světlejší nejjemnější hroty s tloušťkou 0,05 a 0,03 mm. 

Frotáž 

Frotáž je nepravou grafickou technikou, jež spočívá v přenášení reliéfní struktury na papír. Může jít o přenos nerovného povrchu s výraznou texturou, jako je hrubá omítka zdi, kámen, dřevěné prkno, betonový chodník, vlnitý karton, listy nebo kůra stromů, struhadlo, hrubý smirkový papír či krajka. 

Princip spočívá v přiložení papíru na reliéf a následujícím rovnoměrným přejížděním měkké tužky, uhlu, voskovek i barevných pastelek po celé ploše zakrytého reliéfu. Výsledkem je jeho otisk přenesený na papír. 

Jemnější podkladová struktura vyžaduje papír nižší gramáže (hedvábný, kancelářský), na hrubší reliéf je naopak vhodný papír s vyšší gramáží (čtvrtka, akvarelový papír). Technika frotáže je velmi oblíbená i u dětí. 

Jak stínovat tužkou? (návod)

• Vytvořte si osu kresby: Předmět musí být nehybný a se stálým zdrojem světla. Můžete si jej také vyfotografovat a jeho obrázek černobíle vytisknout. Díky tomu získáte lepší představu o přítomnosti stínů na objektu i kolem něj. 
• Uvědomte si zdroj světla a rozložení stínů: Prohlédněte si objekt kresby a zjistěte, která místa jsou nejsvětlejší (nejblíž světlu) a naopak nejtmavší (nejdál od světla). Prohlédněte si také různé odrazy a lesky – v závěru kresby je vhodné je ještě více zesvětlit pomocí progumování plastickou gumou. Nezapomínejte také na to, že každý předmět vrhá stín, který je také nutné do kresby zakomponovat. 
• Způsob stínování: Vyberte si techniku, kterou u své kresby použijete. Jednosměrné stínování (mnoho rovnoběžných čar) se hodí pro hladké objekty bez textury, jakými jsou např. vlasy. Stínovat můžete i technikou křížem krážem, kdy kreslíte malá písmena „x“. Touto technikou kresbu ztmavíte a zároveň jí dodáte texturu. Místo písmena „x“ můžete dělat také malé, vzájemně se překrývající kroužky. I zde platí pravidlo, že čím dál od sebe křížky nebo kroužky budou, tím bude dané místo světlejší.
• Začněte kreslit: Světlá místa nechávejte na začátku bílá. Obrázek postupně ztmavujte přidáváním dalších (tenkých) vrstev stínů. Neobkreslujte konturu objektu, pouze prohlubujte stíny.
• Rozetřete to: Vystínovaná místa rozetřete papírovou těrkou do ztracena. Použít můžete i prsty nebo tyčinku do uší, ale nemusí být tak přesné a pohodlné jako těrka. Držte ji stejně jako tužku a ze začátku na ni tlačte pouze zlehka, abyste si osvojili potřebný grif. 
• Rozjasněte kresbu gumou: K prosvětlení světlých míst vám nejlépe poslouží plastická guma, kterou lze vytvarovat podle potřeby. Více informací k ní si můžete přečíst v sekci Pomůcky na kreslení. 

Výběru vhodné tužky pro kreslení je třeba věnovat dostatečnou pozornost – nestačí sáhnout po první tužce, která se vám dostane do ruky. Pigment každé tuhy závisí od obsaženého množství grafitu a zpevňujícího jílu. Tuha s vyšším obsahem grafitu je měkčí a s výraznější stopou, zatímco tuha s vyšší obsahem jílu je pro svou tvrdost a slabší stopu vhodná spíše pro technické kreslení a geometrii. 

Evropské značení tvrdosti

Každá tužka disponuje označením stupně tvrdosti. V rámci evropského značení rozlišujeme tvrdost označovanou číslem 1–10 ve spojení s následujícími písmeny: 

• B (black – černý),
• H (hard – tvrdý),
• F (firm – pevný).

Platí, že čím vyšší je číslo na tužce v kombinaci s písmenem B, tím je tuha měkčí a její stopa intenzivnější. Měkčí tuhy jsou spojené s písmenem B a tvrdší s písmenem H. Přechodné označení je HB a F. A kterou ve finále zvolit? Nejlépe uděláte pořízením celé sady grafitových tužek s různou tvrdostí tuhy, z nichž si budete moci vybrat tu, kterou budete v danou chvíli nejvíce potřebovat. 

Školní značení tvrdosti

Pamatujete si na označení školních tužek čísly 1, 2 a 3? Toto rozdělení najdete v papírnictvích dodnes. Tužka č. 1 odpovídá měkkému B a je vhodná na kreslení. Tužka č. 2 odpovídá přechodnému HB a je určena na běžné psaní, zatímco č. 3 označuje tvrdé H a díky nevýrazné stopě je vhodná pro rýsování.

Vlastnosti a značení tužek v kostce  

1. Tvrdé: Mají velmi jemnou stopu, nedrolí se a práce s nimi je precizní a čistá. Jde o označení 10H–2H. 
2. Přechodné: Jsou nejuniverzálnější, vykazují určitou měkkost a jejich stopa je stále relativně jemná. Najdete je pod označením HB a F. 
3. Měkké: Nejčastěji se využívají pro výtvarné potřeby díky měkké tuze a intenzivní stopě. Na rozdíl od tvrdých tužek mají tendenci se drolit, lámat a rozmazávat. Označují se v rozmezí 2B–10B. 

Ostatní pomůcky 

Guma (běžná, plastická, elektrická)

U kreslení se většinou neobejdete bez kvalitní gumy. Ačkoli někteří výtvarníci běžnou gumu zavrhují, na současném trhu najdete řadu opravdu kvalitních kousků, které vám nezničí papír ani nerozmažou grafitovou stopu na papíře. Tak či tak se budete muset během svého tvoření vypořádat s drobným nepořádkem, protože se guma při používání drolí. 

Největší oblibu si mezi umělci získala plastická pryž, známá také pod názvem plastická guma. Na rozdíl od běžné gumy se nedrolí, takže po ní nezůstává na stole žádný odpad – znečištěnou pryž zkrátka vyhodíte. A co víc, můžete ji vyformovat do libovolného tvaru, čímž se s ní dostanete i k nejmenším detailům své kresby. Můžete ji také nakrájet nebo natrhat na menší kousky a používat vždy jenom jeden z nich do doby, než se neznečistí. Plastická guma nenarušuje povrch papíru a můžete s ní účinně zesvětlovat vybraná místa při stínování. 

Za vyzkoušení stojí i elektrická guma v tužce, se kterou lze pracovat velmi detailně. 

Fixativ (sprej zabraňující rozmazání kresby) 

Kresba se u suchých technik snadno rozmazává. Platí, že čím měkčí je tuha, tím vyšší riziko rozmazání kresby u ní hrozí. Měkká tužka, uhel či suché pastely jsou k tomu proto velmi náchylné a je vhodné fixovat kresbu postupně po jednotlivých vrstvách. Speciální fixační sprej použijte i po finálním dokreslení. Nejenže kresbu ochrání před rozmazáním, ale také výrazně prodlouží její životnost. 

Ořezávátko 

Bez ořezávátka to zkrátka nepůjde. Tužky je nutné mít ostré a co nejčastěji je ořezávat. Zejména pro kreslení detailů jej budete mít v ruce častěji, než si myslíte. Na trhu existuje řada druhů – klasické školního typu, elektronické a dokonce ořezávátko s nastavitelným způsobem ořezu (od dlouhé po krátkou špičku). Na křehká média, jako je pastel nebo uhel v tužce, lze zakoupit speciálně navržená ořezávátka.