Jak uspat miminko?

V každém měsíci vývoje může miminko trápit něco jiného. Je proto dobré, pokud se na jeho spánek budete dívat komplexně. Obecné rady, které najdete na konci článku, vás mohou v lecčems inspirovat, vždy ale berte ohled na věk děťátka a jeho rozvíjející se osobnost.

První společný měsíc od návratu z porodnice se ponese v duchu vzájemného sžívání. Někdy se mohou rodiče dokonce divit, že jejich drobeček jenom spinká a nic nepotřebuje. Kromě krmení klidně prospí i 17 hodin denně. Často se budí, ale ne vždy si plně uvědomuje rozdíl mezi bděním a spánkem. Právě zde můžete udělat první krok k dobrým spánkovým návykům. Učte své dítě postupně rozeznávat tyto dva stavy. Na spánek ho vždy ukládejte do postýlky, aby si toto místo spojilo s odpočinkem. 

Jak vybrat dětskou postýlku?

Mýty a fakta o dětských postýlkách

Rituály a navykání si dnu i noci zní sice pěkně, co ale dělat, když nic z toho nefunguje a vaše dítě se bez důvodu probouzí? Pokud víte, že náhlé probuzení není důvodem hladu, zkontrolujte následující:

• Dítě je bezpečně zabaleno v zavinovačce tak, aby ho jen tak neprobudilo trhnutí vlastního těla
• Pokojíček je dostatečně zatemněný, maximálně se slabým světýlkem (15 W)
• V místnosti je správná teplota: mezi 21 a 24 stupni (zhruba do 6 měsíců věku, poté teplotu snižte)
• Reagujete na dětský pláč resp. nenecháváte dítě vyplakat: sice usne vyčerpáním, ale zanedlouho se vzbudí znovu a do budoucna mu tímto způsobem můžete zadělat na řadu nejen psychických problémů

Kojenecké období se začíná od toho novorozeneckého odlišovat zhruba po prvním měsíci a trvá přibližně rok. Možná si začnete všímat, že už vaše miminko lépe rozeznává bdění od spánku. To znamená, že neusíná pouze na chvilku, ale spíše bude spát až do dalšího krmení.

Je možné, že miminko stále ještě nerozlišuje den a noc, to se ale při správném dodržování denních návyků může brzy změnit. Buďte proto trpěliví a radujte se z každé malé změny. Někdy však může děťátko vyrušit jeho špatné trávení, ale i vnější podnět, například náhlá změna okolního šumu (vypnutí televize, doběhnutí pračky atd.). Pokud se svým miminkem sdílíte ložnici, může se probudit kvůli vašim pohybům nebo chrápání. Stejně tak ho z lehkého spánku vytrhne i časté nahlížení do postýlky. 

Nakonec se ještě zamyslete nad tím, jakým způsobem dítě uspáváte. Jestli pokojně usíná během krmení nebo na vašem rameni při odříhnutí, pak ho do postýlky ukládáte, aniž by o tom dítě vědělo. Jakmile se ale kojenec probudí, bude opět očekávat vaši náruč. Že je to pochopitelné? Nemuselo by být, pokud byste dítě ukládali do postýlky s tím, že si tuto situaci uvědomuje. V opačném případě hrozí, že se probudí během noci v šoku z toho, že je samo. Nikdy totiž nedostane možnost usnout samo a nechat se volně přemoci spánkem. 

Nevyzpytatelná doba, kdy vaše ještě donedávna neohrabané miminko začne objevovat svět, nastává zhruba od jednoho roku a trvá do dvou a půl let. Kromě uspávání na vás bude čekat další výzva. Najít rovnováhu mezi jeho potřebou nezávislosti a vaši bezpečnou ochranou.

Jak zabezpečit byt pro batole?

Postupně si nejspíš začnete všímat, že se doba ukládání ke spánku stále prodlužuje. Rozvrkočené dítě má spoustu podnětů, o kterých přemýšlet, a déle zůstává ve vašem náručí bdělé. Během spánku se také může budit a dožadovat se pozornosti. Na vás je zůstávat se vší laskavostí v jeho blízkosti, ale přesto neustupovat z nastaveného režimu. Pomoci vám v tom mohou zajeté spánkové rituály, například před usnutím uložit také plyšáky do postýlky, zazpívat ukolébavku apod. Pokud se dítě dožaduje hraní a nechce spát, dopřejte mu pozornost, ale trvejte na tom, že dnes už den skončil.

1. Povinná večerní pohodička: a to nejen pro dítě. Miminko je vnímavé na celkovou atmosféru v domě. Pokud budete i vy dodržovat poklidné večery, dítě si je rychleji osvojí.
2. Pokud miminko potřebuje, pochovejte ho: poté ho uklidněné, avšak stále relativně bdělé, uložte do postýlky a počkejte chvíli v jeho těsné blízkosti. 
3. Navoďte mu pocit bezpečí: těsně ho zavinujte a buďte stále na blízku.
4. Pomozte dítěti najít svůj režim: děti dobře reagují na stále se opakující úkony a stereotypy. Nechte však miminko tento režim v sobě probudit. Nevnucujte mu z knih předepsaná pravidla. Každé dítě je individuální a takto k němu přistupujte.
5. S pomůckami to nepřehánějte: i když je mnohdy jednodušší dítěti zapnout ukolébavku nebo na zeď promítat hvězdičky, vždy byste to měli být především vy, kdo své dítě naučí usínat. Pomůcky vám sice rozváží ruce, ale v dítěti postupně vytváří špatné návyky. Více se do sebe uzavřou a přilnou spíše k věcem než lidem.