Ve světě boxerského ringu

Box? To není jen krev, pot a vyražené zuby. Pokaždé, když si nasadíte boxerské rukavice a vstoupíte do ringu, najdete v sobě bojové srdce Muhammada Aliho či Mike Tysona. Vymlaťte ze sebe všechen stres a nechte se omámit hormony štěstí. Rozhodně to stojí za to.

Obsah článku

Jak má vypadat správná boxerská výbava?
Boxerské rukavice
Boxovací pytle a hrušky
Boxovací helmy a chrániče
Do ringu jedině stylově
Pravidla boxu jsou dobrou etikou i do každodenního života
Box je plný inspirace
Základní boxerská terminologie

Jak má vypadat správná boxerská výbava?

Výhodou boxerského vybavení je, že ho můžete naplno využít i doma, což je benefit, který nabízí jen velmi omezený počet sportů. Lyže si můžete doma leda navoskovat, s tenisovou raketou podrbat záda, ale s boxerským vybavením si třeba v obývacím pokoji zatrénujete jedna báseň. Základním vybavením pro box jsou boxerské rukavice, boxerská helma, boxovací pytel/hruška či trenažér (tzv. stojící boxovací pytel). Zárukou pro váš bezpečný a efektivní trénink jsou boxovací chrániče a omotávky (tzv. bandáže).

Boxerské rukavice

Při výběru boxerských rukavic dbejte především na správnou velikost, vhodný materiál a nenechte se vyvést z míry speciálním označením. Velikosti boxerských rukavic jsou totiž s ohledem na tradici vyjadřovány v uncích. Při trénincích či rekreačním boxu budete nejčastěji využívat rukavice o velikosti 12 až 16 uncí. Při soutěžích je vyžadována velikost menší – standardně 10 uncí (u žen a dětí pak nejčastěji kolem 8 uncí).

Průvodce velikostmi rukavic

Velikost rukavice v uncích	Váha boxera	Určení
4 oz	-	Děti
6 oz	do 45 kg	Junioři a děti
8 oz	do 50 kg	Junioři a ženy, trénink a soutěže
10 oz	45-65 kg	Na lapy, boxovací pytle, trénink a soutěže
12 oz	45-65 kg	Na lapy a lehký sparring
14 oz	66-79 kg	Univerzální použití a sparring
16 oz	80 kg a více	Těžký sparring

Boxerské rukavice pro klasický či kondiční box jsou typické svým oválným tvarem a palcem spojeným s prostorem pro ostatní prsty. Naopak rukavice pro thajský box a jeho odnože jsou více ploché s vyčnívajícím prostorem pro palec. Speciálním druhem rukavic určeným jen a pouze pro trénink na boxovacím pytli či lapách jsou tzv. pytlovky. Mají tenčí ochrannou vrstvu, plošší tvar pro maximální kontakt a speciálně tvarovanou vycpávku pro dostatečnou ochranu kloubů.

Tápete-li při výběru, vězte, že rukavice z umělého materiálu jsou sice nejlevnější a vhodné pro začátečníky, ale nevydrží zdaleka tolik, co celokožené rukavice z pravé kůže.

Údržba boxerských rukavic

Po každém použití nechte své boxerské rukavice dostatečně vysušit a poté je uložte do sucha a chladu. Pro rychlou údržbu povrchu rukavic si vystačíte s vlhkým hadrem, v rámci důkladnější péče používejte speciální prostředky například na kůži. Nikdy rukavice neperte v pračce, nepoužívejte kartáč a nesušte na radiátorech či přímém slunci.

Boxovací pytle a hrušky

Proč je dobré mít svůj vlastní boxovací pytel a k čemu vlastně slouží? Boxovací pytel je nenahraditelným prostředkem nejen pro kvalitní nácvik úderů a kopů, ale i pro trénink koordinace a fyzické kondice, který se vám bez větších problémů vejde do vašeho bytu. Boxovací pytel by měl být ideálně o polovinu lehčí než je vaše tělesná váha, a pokud se chystáte kromě klasického boxování do pytle občas i kopnout, volte vždy jeho delší varianty (až 220 cm). Chcete-li při tréninku rozvíjet dynamiku, pilovat razanci svých úderů, zbystřovat reflexy a vyžadujete zpětnou reakci na vlastní údery, jsou pro vás boxovací hrušky jako stvořené. Nejvěrnější simulaci zápasu s živým protivníkem vám ovšem nabídne boxovací trenažér. Je skvělou volbou pro ty, kteří potřebují vypustit po těžkém dni nahromaděnou páru, vybrousit sílu, rychlost a přesnost jednotlivých úderů.

Tip: Nedílnou součástí vašeho tréninku jsou tzv. lapy, které se navlékají na ruce trenéra, a boxer se na základě jeho pokynů snaží tyto lapy zasahovat v pravidelných frekvencích.

Boxovací helmy a chrániče

Co si budeme nalhávat, dostat při boxu jednu dobře mířenou, dá zabrat i ostřílenému profesionálovi. Nejen zkušení boxeři, ale hlavně i začátečníci by měli vždy boxovat v tzv. uzavřených boxerských helmách chránících bradu, tváře, čelo a uši. I u boxera, zvláště po vyhraném zápase nebo povedeném tréninku, se najde důvod k úsměvu, který si chraňte chrániči na zuby. Tzv. double chráničem si zabezpečíte horní i dolní patro. O chrániče zubů se ale nezapomeňte pravidelně a dobře starat. Stejně jako vaše zuby potřebuje i chránič údržbu, aby na něm nezůstávaly bakterie a jiné nečistoty. Vždy po tréninku či před každým následujícím tréninkem jej dostatečně opláchněte, ideálně pak vyčistěte kartáčkem a zubní pastou.

K základnímu boxerskému vybavení patří rovněž i bandáže, jejichž hlavním úkolem je chránit ruku při úderu tak, aby nedošlo k jejímu poškození, a absorbovat vlhkost. Každou ruku je zapotřebí před zápasem či tréninkem velmi pečlivě omotat a až poté můžete nasadit rukavice. Dle intenzity a zátěže vám bandáž vydrží několik měsíců až let.

Ruce, hlavu, zuby máte sice v suchu, ale myslete na to, že box je především kontaktním sportem a lehce se stane, že soupeřova ruka sjede i do míst, do kterých není dvakrát příjemné dostat. Používáním suspenzorů, chráničů prsou, kolen či holení výrazně minimalizujete bolestivé dopady.

Do ringu jedině stylově

Když se řekne box, vybaví se vám vyrýsované postavy s minimalistickými požadavky na oblečení. Boxeři oblečeni do kraťasů a dámy do sportovních podprsenek či topů. Do ringu skočte vždy ve velkém stylu, ale myslete i na své pohodlí. Dbejte na lehkou obuv bez podpatků a oblečení na box by vás nemělo nijak omezovat v pohybu. Boxerská či jakákoliv jiná sportovní trička a kraťasy jsou tou nejlepší možnou volbou. Při výběru buďte nekompromisní – látka musí být prodyšná a lehká. Platí pravidlo, že krátké kraťasy či trenýrky nesmějí přesahovat přes vaše kolena. Po ruce mějte savý ručník a láhev s pitím, protože pravidelný pitný režim je při boxerské zátěži velmi důležitý.

Pokud se pustíte do boxerského zápasu, může být vaše triko pouze červené nebo modré (dle příslušnosti k barvě rohu ringu).

Pravidla boxu jsou dobrou etikou i do každodenního života

Box je sportem postaveným na striktních pravidlech a etice, které v běžném životě jako když najdete. Disciplína, smysl pro pořádek a čest jsou často neprávem přehlíženými ctnostmi každého boxera. Cesta k nim ale není jednoduchá. Samotná příprava začíná jak jinak než u tréninku. Všeobecně platí, že je nutná obecná tělesná příprava, která vám hlavně v počátcích zabere značnou tréninkovou porci. Nenechte se ale odradit, vydržte a počáteční tréninky poctivě absolvujte. Uvidíte sami, že brzy se budete cítit skvěle po fyzické i psychické stránce, a nově nabytou formu dokonale využijete při zdolávání a pilování boxerské techniky. Trénink boxu by měl optimálně začít zahřátím organismu aerobním cvičením (během či skokem přes švihadlo), strečinkem a až poté tréninkem boxerské techniky. To vše průběžně prokládejte silovým tréninkem (kliky, sklapovačky, dřepy, hody, kopy například do míče, posilování aj.).

Rychloprůvodce boxerskými pravidly

Vzhledem k fyzické i psychické náročnosti boxerského utkání, je striktně nastavena jeho délka (muži 3 × 3 minuty s minutovou přestávkou, ženy 4 × 2 minuty s minutovou přestávkou). Před začátkem zápasu i po jeho skončení si vždy s protivníkem (nejčastěji po vyzvání rozhodčího) slušně podáte ruku na znamení, že jde o sportovní soupeření. Utkání je řízeno ringovým rozhodčím, který je společně s vámi přítomen v ringu. Jeho primární úlohou je chránit vaše i soupeřovo zdraví a dohlížet na fair play průběh zápasu.
Každý boxerský zápas je bodován minimálně třemi dalšími tzv. bodovými rozhodčími, kteří bezprostředně po skončení každého kola zaznamenávají na bodovací lístek (využit může být také bodovací strojek) počet získaných bodů obou soupeřů. Zaznamenány jsou pouze ty bodované údery, které nespadají do kategorie nedovolených zákroků či neodporují základním boxerským pravidlům. Na konci utkání se body sečtou a je určen vítěz boxerského utkání.

Každý boxerský úder má striktně stanovenou neměnnou bodovou hodnotu. Aby však mohl být úder uznán, musí dopadnout přímo kloubovou částí sevřené rukavice na jakoukoliv přední či postranní část hlavy nebo na tělo od pasu směrem nahoru, nikdy pod pás.
Bodovány nejsou nedovolené údery, za které může být boxer naopak potrestán například napomenutím nebo ztrátou či odečtením již získaných bodů v průběhu utkání.

Jaké jsou nedovolené boxerské údery?

Úder pod pás či držení pod pasem,
podražení nebo strčení do soupeře,
zásahy otevřenou rukavicí, vnitřní stranou rukavice či též hranou ruky,
zásahy vedené hlavou či ramenem,
zásahy vedené loktem/předloktím,
zásahy do zad, šíje, temene hlavy nebo do oblasti ledvin,
útok na soupeře, který se zvedá nebo leží na zemi,
úplná pasivní obrana ve dvojitém krytu,
vulgární či agresivní chování vůči rozhodčímu aj.

Průběh boxerského utkání

Před oficiálním zahájením každého zápasu je povinností ringového rozhodčího zkontrolovat boxerskou výstroj a převážit aktuální váhu boxera. Až poté jsou oba soupeři vyzváni ke vzájemnému podání rukou zaručujícímu nejen fair play chování a jednání, ale i respekt ke druhému boxerovi a ke všem rozhodčím dohlížejícím na hladký průběh utkání. Hlasatel boxerské utkání oficiálně zahájí, což je stvrzeno signalizací gongu a pokynem hlavního tzv. ringového rozhodčího. Stejně jako začátek musí být i konec každého kola oznámen zvukem gongu a jasným pokynem rozhodčího. Boxeři se během pauzy odebírají do svého rohu ringu, kde doplní tekutiny, poradí se s trenéry na další strategii zápasu a je zkontrolován jejich aktuální zdravotní stav.

V případě, že je v průběhu jeden ze soupeřů omráčen či projevuje známky otřesu, je zápas ihned pozastaven. Pravidla hlavnímu rozhodčímu velí verbálně i znakově počítat do osmi. Zápas může být předčasně ukončen například známým hozením ručníku do ringu, kdy jeden ze soupeřů již není schopen v zápase pokračovat či trenéři uznají, že by mohlo dojít k vážnému narušení zdravotního stavu boxera. Další možností předčasného ukončení je případ tvrdého úderu, po kterém boxer zůstane silně otřesen, spadne na zem či do provazů a není schopen se včas či vůbec postavit na nohy.

Jaké jsou boxerské váhové kategorie?

Váhové kategorie jsou v boxu odlišné pro amatérské a profesionální zápasy. Mnohem jednodušeji se budete orientovat v amatérských kategoriích, protože pro profesionální box má navíc každá organizace pro jednotlivou váhovou kategorii ještě svůj vlastní specifický název.

Amatérský box rozlišuje celkem 10 hmotnostních kategorií. Boxerovi je dovoleno nastoupit pouze v té váhové kategorii, která odpovídá jeho hmotnosti, přičemž žádné odchylky nejsou akceptovány. Vážení hmotnosti probíhá zhruba dvě hodiny před samotným boxerským utkáním.

Váhová kategorie	Muži	Ženy
Papírová	do 49 kg	do 48 kg
Muší	do 52 kg	do 51 kg
Bantamová	do 56 kg	do 54 kg
Pérová	-	do 57 kg
Lehká	do 60 kg	do 60 kg
Lehká velterová	do 64 kg	-
Velterová	do 69 kg	do 64 kg
Lehká střední	-	do 69 kg
Střední	do 75 kg	do 75 kg
Polotěžká	do 81 kg	do 81 kg
Těžká	do 91 kg	nad 81 kg

Box je plný inspirace

Box není pro slabé povahy omdlévající při zlomeném nehtu. Je to sport se vším všudy, jehož podstata tkví nejen ve fyzické predispozici, ale i psychické vyspělosti. Box (boxing či zastarale rohování) je úpolovým/bojovým sportem postaveným na přímém pěstním boji dvou soupeřů podobné hmotnostní kategorie. Boj probíhá vždy v ringu výhradně ve stoje.

Kdo by po zhlédnutí Rockyho srdceryvného zápasu neměl chuť vyrazit do ulic, vyběhnout pověstné philadelphské schody a stát se hrdinou? Díky popularizaci se box dostal do povědomí široké veřejnosti jako sport s bohatou nabídkou benefitů. Trénink boxu je velmi všestrannou záležitostí kombinující silový a atletický trénink. Box má jednoznačně:

dobrý vliv na zvýšení kondičky,
je skvělým nástrojem pro hubnutí a rýsování postavy,
pozitivně ovlivňuje srdeční a cévní systém,
blahodárně působí na psychiku, jelikož při tréninku se vám do krve vyplaví velké množství tzv. hormonů štěstí,
přispívá ke zdravému životnímu stylu,
slouží jako skvělý nástroj pro nácvik sebeobrany a výrazně zvyšuje sebevědomí se zakořeněnou boxerskou etikou.

Šťavnatá historie boxu

Box rozhodně nevznikl v takové podobě, v jaké ho dnes všichni znají. Za předchůdce boxu můžete považovat tzv. pygmé – pěstní zápas, který se poprvé objevil na Olympijských hrách roku 688 př. n. l. Pygmé se omezoval jen na rozdávání a přijímání úderů, přičemž, aby se zápasníci vyvarovali zlomeninám, omotávali si pevně ruce koženým pásem (tzv. hymantes) ze syrové hovězí či oslí kůže. Boj trval tak dlouho, dokud jeden ze soupeřů nevyhrál. V případě, že zápas trval příliš dlouho, bylo nařízeno tzv. vystupňování, při kterém musel jeden ze soupeřů přijmout tvrdý úder bez jakéhokoliv krytí. Pokud úder ustál, vrátil úder svému soupeřovi. Počet kol nebyl limitován a poslední úder určil vítěze.

První zmínky o boxu je možné hledat v Anglii v průběhu 18. století, kdy anglický šermíř James Figg přišel s tehdy inovativní a odvážnou myšlenkou: šermovat holýma rukama. Na jeho popud byla v Londýně založena Škola ušlechtilého způsobu sebeobrany. Ovšem až roku 1857 jistý markýz z Queensberry formuloval pravidla boxu, čímž vytvořil základy nám známého boxu. Olympijským sportem se box stal roku 1904 v St. Louis. Ženský box si musel na své uznání počkat až do roku 1994 a na olympiádě se poprvé objevil až při LOH 2012 v Londýně.

Tip: Přemýšlíte, že začnete s boxem, ale nemůžete se k tomu pořád záhadně dokopat? Nasajte atmosféru a inspiraci těmi nejpovolanějšími v oboru a nechte se Balboou, bratry Kličkovými či Mikem Tysonem nakopnout do boxerského ringu.